Atlas hub / Nálezy

šťavnatka drvopleňová
Hygrophorus cossus (Sowerby) Fr. 1838

Říše: houby (Fungi)

Kmen: stopkovýtrusné (Basidiomycota)

Třída: rouškaté (Agaricomycetes)

Řád: pečárkotvaré (Agaricales)

Čeleď: šťavnatkovité (Hygrophoraceae)

Rod: šťavnatka (Hygrophorus)

Synonyma

Agaricus cossus Sowerby 1799

Stručný popis

Klobouk je široký 20–80 mm, nejprve polokulovitý s dlouho podehnutým okrajem, později sklenutý se širokým středovým hrbolkem, hladký, za vlhka slizký, bílý, v dospělosti někdy od středu světle okrový.

Lupeny jsou středně husté až řídké, tlusté, bělavé nebo krémové.

Třeň je válcovitý, 30–100 x 5–15 mm, bílý, lepkavý, v horní části vločkatý.

Dužnina je bílá. Vůně je výrazná, aromatická, nasládlá (topinambur, kozí sýr), mýdlová, často (pro znalce) popisována jako vůně housenky drvopleně obecného (Cossus cossus). Chuť je mírná, podle Hagara (2014) je sliz na pokožce klobouku palčivý.

Makrochemické reakce: KOH – negativní v celé plodnici.

Výtrusný prach je bílý.

Výtrusy jsou oválné, 8–9,5 x 4–5,5 μm.

Výskyt

Roste od srpna do října, roztroušeně, místy hojně, v listnatých lesích pod duby.

Možná záměna

Dužnina štavnatky slonovinové (Hygrophorus eburneus) v bázi třeně působením KOH rezne.

Šťavnatka rezavějící (Hygrophorus discoxanthus) vykazuje rezavou reakci s KOH na celém povrchu plodnice.

Šťavnatka Hedrychova (Hygrophorus hedrychii) roste pod břízami a má narůžovělé lupeny.

Kuchyňské využití

Například podle Hagara (2014) je jedlá, ale údajně je třeba odstranit palčivý sliz na klobouku.

foto Milan Málek

Autorství obrázků: Milan Málek

Literatura

Hagara L. (2014): Ottova encyklopedie hub, Ottovo nakladatelství, Praha
Hygrophorus cossus – šťavnatka drvopleňová
Antonín V. (2006): Encyklopedie hub a lišejníků. Academia, Praha
Hygrophorus cossus – šťavnatka drvopleňová