Atlas hub / Nálezy

hřib kříšť
Caloboletus calopus (Pers.) Vizzini 2014

Říše: houby (Fungi)

Kmen: stopkovýtrusné (Basidiomycota)

Třída: rouškaté (Agaricomycetes)

Řád: hřibotvaré (Boletales)

Čeleď: hřibovité (Boletaceae)

Rod: hřib (Caloboletus)

Synonyma

Boletus calopus Pers. 1801

Boletus lapidum J.F. Gmel. 1792

Boletus olivaceus Schaeff. 1774

Boletus pachypus Fries 1815

Boletus pachypus var. olivaceus (Schaeff.) Pers. 1825

Tubiporus calopus (Fr.) Maire 1937

Popis

Klobouk je 30–150 (200) mm široký, s dlouho podehnutým okrajem, nejprve polokulovitý, později sklenutý až téměř plochý. Pokožka klobouku je suchá, matná, v mládí jemně plstnatá, v dospělosti lysá, světlehnědá, šedohnědá až olivově hnědá.

Rourky jsou nejprve citrónově žluté, později olivově žluté, dlouhé 5–15 mm, u třeně vykrojené. Póry jsou (citronově) žluté, později nazelenalé, drobné, okrouhlé, při otlačení, podobně jakou rourky, modrají nebo zelenomodrají.

Třeň je nejprve soudkovitý, později kyjovitý až válcovitý, velký 30–150 x 10–45 mm, pod kloboukem žlutý s jemnou síťkou, směrem k bázi červený až červenohnědý.

Dužnina je bělavá až krémově žlutá, na řezu poměrně rychle mění barvu do modra až modrozelena, později se ale odbarvuje. Vůně je nenápadná. Chuť je po chvíli velmi hořká. S ochutnáváním ale opatrně, protože některé podobné druhy mohou za syrova způsobit nepříjemné zažívací problémy.

Výtrusný prach je žlutoolivový.

Výtrusy jsou úzce eliptické nebo vřetenovité, velké 12–16 × 4–5 (5,5) μm.

zralé výtrusy H2O

Výskyt

Roste od července do října, místy hojně, v jehličnatých lesích (smrk, borovice, jedle), ale i pod listnáči (dub, buk). Hojnější je v podhorských oblastech.

Možná záměna

Typickými znaky jsou žluté rourky, obvykle světlá, šedohnědá pokožka klobouku a samozřejmě hořká dužnina.

Hřib medotrpký (Caloboletus radicans) nemá červeně zbarvený třeň.

Hřib satan (Rubroboletus satanas) má v mládí výrazně červené rourky. Červené rourky má i hřib kovář (Sutorius luridiformis).

Hřib koloděj (Suillellus luridus) má rourky v mládí žluté, ale později se barvi spíše oranžově až červenooranžově.

Kuchyňské využití

Pro hořkost kuchyňsky nepoužitelný. Houbový pokrm dokáže znehodnotit i jediná plodnice.

foto Karel Tejkal foto Oldřich Jindřich foto Karel Tejkal foto Karel Tejkal foto Oldřich Jindřich

Autorství textů: Karel Tejkal
Autorství obrázků: Karel Tejkal, Oldřich Jindřich

Literatura

Holec J., Beran M., Kříž M. (2017): Atlas hub Šumavy a Novohradských hor. Nakladatelství Karmášek, České Budějovice.
Fellner R. (2016): Atlas krkonošských mechorostů, lišejníků a hub 2, Správa Krkonošského národního parku
Hagara L. (2014): Ottova encyklopedie hub, Ottovo nakladatelství, Praha
Boletus calopus – hřib kříšť
Holec J., Bielich A., Beran M. (2012): Přehled hub střední Evropy. Academia, Praha
Boletus calopus – hřib kříšť
Papoušek T. (2010): Velký fotoatlas hub z jižních Čech, 2. opravené vydání
Šutara J., Mikšík M., Janda V. (2009): Hřibovité houby. Academia, Praha
Antonín V. (2006): Encyklopedie hub a lišejníků. Academia, Praha
Boletus calopus – hřib kříšť
Hagara L., Antonín V., Baier J. (2005): Houby. Aventinum, Praha
Herbert Tichý (2002): Hřib kříšťovitý, Boletus pachypus Fries, roste v Lounském středohoří. Česká mykologická společnost. Mykologický sborník 2/2002.
Josef Houda (1999): Jak zanikl hřib červenka (Boletus calopus Fr.). Česká mykologická společnost. Mykologický sborník 1/1999.
Houda J. (1995): Hojivý purpur na klobouku hřibu kříště (Boletus calopus Fries). Česká mykologická společnost. Mykologický sborník 4/1995.
Ladislav Hagara (1993): Atlas hub. Neografia, Martin
Hlaváček J. (1993): Přehled našich hub hřibotvarých - Boletales (23). Česká mykologická společnost. Mykologický sborník 5/1993.