hřib koloděj
Suillellus luridus (Schaeff.) Murrill 1909
Říše: houby (Fungi)
Kmen: stopkovýtrusné (Basidiomycota)
Třída: rouškaté (Agaricomycetes)
Čeleď: hřibovité (Boletaceae)
Rod: hřib (Suillellus)
Synonyma
Boletus luridus Schaeff. 1774
Popis
Klobouk je široký 50–200 mm, nejprve polokulovitý, později sklenutý (polštářovitý) až široce rozprostřený, žlutoolivový, hnědoolivový, často s oranžovými, někdy s růžovými odstíny, dlouho plstnatý.
Rourky jsou žluté až žlutoolivové, v raném mládí se žlutými až oranžovými, brzy červenými póry, které při otlačení modrají.
Třeň je kyjovitý nebo válcovitý, 50–150 x 20–50 mm, žlutý, zdobený oranžovou až červenou síťkou, v mládí často jen v horní polovině, v plné zralosti po celé výšce.
Dužnina je žlutá ve spodní části třeně načervenalá a na řezu nebo při otlačení rychle a silně modrá. Vůně je nevýrazná. Chuť je mírná.
Výtrusný prach je olivově hnědý.
Výtrusy jsou vřetenovité, 11–16 x 5,5–6,5 µm, hladké.
Výskyt
Roste od června do října především v listnatých lesích, parcích a na hrázích rybníků, většinou pod lípami (Tilia), duby (Quercus), buky (Fagus), ale lze ho najít i pod jinými listnatými stromy.
Možná záměna
Hřib kovář (Sutorius luridiformis) má zrnitý třeň, bez síťky.
Hřib polosíťkovaný (Suillellus mendax) má v plné zralosti síťku jen v horní polovině třeně, která přechází směrem k bázi do jemných zrníček, v mladém stavu bývá tento přechod u obou druhů shodný a těžko se dle něj orientuje; oxidace dužniny je tmavší, třeň podstatně červeněji probarvený a jeho špička bývá výrazně žlutá. Roste v teplých listnatých lesích, nejčastěji pod duby.
Vzácný hřib Quéletův (Suillellus queletii) roste v teplých oblastech na podobných stanovištích jako hřib koloděj, v dospělosti má oranžová ústí rourek.
Kuchyňské využití
Hřib koloděj je jedlá tržní houba, vyžaduje však delší tepelnou úpravu, protože za syrova může způsobovat střevní potíže.
Autorství textů: Martin Bartůšek, Karel Tejkal, Vladimír Sojka
Autorství obrázků: Lubomír Opat, Oldřich Jindřich, Karel Tejkal