Atlas hub / Nálezy

pečárka císařská
Agaricus augustus Fr. 1838

Říše: houby (Fungi)

Kmen: stopkovýtrusné (Basidiomycota)

Třída: rouškaté (Agaricomycetes)

Řád: pečárkotvaré (Agaricales)

Čeleď: pečárkovité (Agaricaceae)

Rod: pečárka (Agaricus)

Synonyma

Agaricus perrarus Schulzer 1880

Popis

Klobouk je nejprve téměř kulovitý, později polokulovitý, nakonec ploše sklenutý nebo téměř plochý, velký a masitý, široký 80–200 mm, na krémovém podkladu hustě pokrytý žlutavě nahnědlými, až tmavě hnědými přitisklými šupinkami.

Lupeny jsou volné, nejprve bílé, brzy růžové, ve stáří purpurově hnědé od vypadávajícího výtrusného prachu.

Třeň je válcovitý, 100–200 x 20–40 mm, masitý, nad prstenem hladký, pod prstenem pokrytý většinou bělavými, nebo jemně nažloutlými šupinkami. Prsten je povislý, často potrhaný, bělavý. Báze třeně bývá často ponořena hluboko v substrátu.

Dužnina je bělavá nebo nažloutlá, v dospělosti světle červenohnědá, na řezu bez zásadních barevných změn. Vůně je dosti výrazná, anýzová až hořkomandlová. Chuť je mírná, oříšková.

Výtrusný prach je čokoládově hnědý.

Výtrusy jsou elipsoidní, 7–10 x 5–6 µm, tmavě hnědé, hladké.

zralé výtrusy H2O

Výskyt

Roste nehojně prakticky ve všech typech lesů, ale také na zahradách či v parcích a to jak pod listnáči tak i pod jehličnany. Plodnice se objevují od léta do podzimu.

Možná záměna

Je poměrně dobře makroskopicky zařaditelným druhem, především díky svým mohutným plodnicím a kloboukem pokrytým přilehlými šupinami.

Vzhledově podobné mohou být některé pečárky z okruhu pečárky zápašné (Agaricus xanthodermus), např. pečárka koroptví (Agaricus phaeolepidotus) nebo pečárka perličková (Agaricus moelleri). Vytváří menší plodnice a jsou bez vůně nebo voní nepříjemně.

Pečárka Langeova (Agaricus langei) nebo pečárka lesní (Agaricus sylvaticus) mají na řezu červenající dužninu.

Kuchyňské využití

Pečárka císařská je dobrá jedlá houba, některými houbaři ceněná. Jedlé jsou všechny pečárky s anýzovou vůni.

foto Karel Tejkal foto Karel Tejkal severní Plzeňsko

Poznámky k systematice

Česky také žampión vzácný.

Autorství textů: Karel Tejkal, Martin Bartůšek
Autorství obrázků: Karel Tejkal, Tomáš Chaluš

Literatura

Kibby G. (2021): Mushrooms and Toadstools of Britain & Europe, Vol. 3. 1st Edition.
Vít A., Socha R. (2018): Naše jedlé houby 9 - Pečárky. Česká mykologická společnost. Mykologický sborník 2/2018.
Fellner R. (2016): Atlas krkonošských mechorostů, lišejníků a hub 2, Správa Krkonošského národního parku
Hagara L. (2014): Ottova encyklopedie hub, Ottovo nakladatelství, Praha
Agaricus augustus – pečárka císařská
Holec J., Bielich A., Beran M. (2012): Přehled hub střední Evropy. Academia, Praha
Agaricus augustus – pečárka císařská
Antonín V. (2006): Encyklopedie hub a lišejníků. Academia, Praha
Agaricus augustus – pečárka císařská
Hagara L., Antonín V., Baier J. (2005): Houby. Aventinum, Praha
Ladislav Hagara (1993): Atlas hub. Neografia, Martin
Kluzák Z., Smotlacha M., Erhartovi J. a M. (1985): Poznáváme houby, Svépomoc