Atlas hub / Nálezy

hřib osmahlý
Xerocomus ferrugineus (Boud.) Bon 1985

Říše: houby (Fungi)

Kmen: stopkovýtrusné (Basidiomycota)

Třída: rouškaté (Agaricomycetes)

Řád: hřibotvaré (Boletales)

Čeleď: hřibovité (Boletaceae)

Rod: hřib (Xerocomus)

Synonyma

Boletus ferrugineus Schaeff. 1774

Boletus lanatus Rostk. 1844

Popis

Klobouk je široký 30–100 mm, nejprve polokulovitý s podehnutým okrajem, později sklenutý až ploše rozprostřený, hnědý, šedohnědý, často s olivovými odstíny, někdy i rezavě hnědý, suchý, v mládí nápadně sametově plsnatý, v dospělosti (zejména za sucha) někdy políčkovitě rozpukaný.

Rourky jsou 5–10 (15) mm dlouhé, žluté až žlutookrové, na řezu nejvýše slabě modrající, u třeně mírně vykrojené, připojené. Póry jsou v barvě rourek, v dospělosti hranaté a poměrně široké (1–3 mm), při poranění lehce zmodrají, následně zhnědnou.

Třeň je válcovitý nebo vřetenovitý, 30–90 x 10–20 mm, bělavý nebo nažloutlý, s kontrastními hnědými zrníčky vytvářejícími spolu s podélnými žebry ± síťku. Báze třeně je bíle nebo nažloutle plstnatá, se žlutými provazci podhoubí.

Dužnina je světle krémová nebo bělavá, ve spodní části třeně někdy nahnědlá, u mladých plodnic s hnědou linkou nad rourkami. Na řezu barevně téměř neměnná, nejvýše slabě modrající nad rourkami nebo na vrcholu třeně. Voní někdy lehce po jodoformu, zejména v bázi třeně. Chuť je mírná.

Výtrusný prach je olivově hnědý.

Výtrusy jsou eliptické až vřetenovité, 10–14 x 4–5,5 µm.

zralé výtrusy (H2O)

Výskyt

Roste od června do října, hojně, v lesích všech typů, častěji pod jehličnany (smrk, jedle), ale i pod listnáči (buk, bříza, brba). Dává přednost kyselým půdám od pahorkatin výše.

Možná záměna

Podobný hřib plstnatý (Xerocomus subtomentosus) má žlutou dužninu, roste častěji v nižších polohách pod listnáči.

Hřib sametový (Xerocomellus pruinatus) roste většinou o něco později (říjen a listopad), na okraji klobouku má úzkou vínově červenou zónu, načervenalá je i část třeně.

Hřib uťatovýtrusý (Xerocomellus porosporus) má ± žlutou dužninu a v dospělosti téměř vždy rozpukanou pokožku klobouku. Více připomíná klasickou "babku" – hřib žlutomasý (Xerocomellus chrysenteron) – se kterou bývá často zaměňován.

Kuchyňské využití

Jedlá houba střední kvality se širokým kuchyňským využitím. Tuhé zakončení třeně odstraňujeme. Podobné využití mají i zaměnitelné druhy a někteří praktičtí houbaři mezi nimi nerozlišují.

foto Karel Tejkal foto Karel Tejkal foto Karel Tejkal

Autorství textů: Karel Tejkal
Autorství obrázků: Karel Tejkal

Literatura

Holec J., Beran M., Kříž M. (2017): Atlas hub Šumavy a Novohradských hor. Nakladatelství Karmášek, České Budějovice.
Fellner R. (2016): Atlas krkonošských mechorostů, lišejníků a hub 2, Správa Krkonošského národního parku
Hagara L. (2014): Ottova encyklopedie hub, Ottovo nakladatelství, Praha
Xerocomus ferrugineus – hřib osmahlý
Papoušek T. (2010): Velký fotoatlas hub z jižních Čech, 2. opravené vydání
Šutara J., Mikšík M., Janda V. (2009): Hřibovité houby. Academia, Praha
Antonín V. (2006): Encyklopedie hub a lišejníků. Academia, Praha
Xerocomus ferrugineus – hřib osmahlý
Hagara L., Antonín V., Baier J. (2005): Houby. Aventinum, Praha
Jiří Hlaváček (2000): Přehled našich hub hřibotvarých (Boletales) 47. Česká mykologická společnost. Mykologický sborník 3-4/2000.