čirůvka střechovitá
Tricholoma imbricatum (Fr.) P. Kumm. 1871
Říše: houby (Fungi)
Kmen: stopkovýtrusné (Basidiomycota)
Třída: rouškaté (Agaricomycetes)
Řád: pečárkotvaré (Agaricales)
Čeleď: čirůvkovité (Tricholomataceae)
Rod: čirůvka (Tricholoma)
Stručný popis
Klobouk je široký 40–100 mm, nejprve polokulovitý nebo zvoncovitý, s podehnutým až podvinutým okrajem, později ploše sklenutý až plochý, někdy s nízkým středový hrbolkem, hnědý až rezavě hnědý, suchý a matný, v dospělosti často rozpraskaný.
Lupeny jsou husté, v mládí bělavé nebo světle krémové, později růžově nahnědlé, v dospělosti s hnědorezavými skvrnami, u třeně vykrojené.
Třeň je válcovitý, 40–100 x 10–20 mm, v horní části bělavý, vločkatý, níže hnědě vláknitý, v dospělosti dutý.
Dužnina je bělavá. Vůně je nevýrazná nebo nepatrně moučná, chuť je nahořklá.
Výtrusný prach je bílý.
Výtrusy jsou elipsoidní, 5–7,5 x 4,5–5,5 µm, průsvitné, hladké.
Výskyt
Roste od července do listopadu, roztroušeně, často však v početných skupinách, v jehličnatých lesích pod dvoujehlicovými borovicemi. Upřednostňuje sušší stanoviště s písčitou půdou.
Možná záměna
Nejčastěji je zaměňována za čirůvku kravskou (Tricholoma vaccinum), která však roste pod smrky a má výrazně šupinkatý klobouk.
Pod borovicemi roste více čirůvek s hnědým nebo červenohnědým kloboukem – např. čirůvka bělohnědá (Tricholoma albobrunneum) – ty však zpravidla mají za vlhka lepkavou a lesklou pokožku klobouku.
Kuchyňské využití
Je nejedlá.
Autorství obrázků: Radim Dvořák