čirůvka kravská
Tricholoma vaccinum (Schaeff.) P. Kumm. 1871

Popis

Klobouk je široký 30–80 mm, v mládí klenutě kuželovitý nebo zvoncovitý, později ploše rozprostřený se středovým hrbolem, na světlejším podkladě rezavě nebo rezavohnědě vláknitý s odstávajícími šupinami, suchý, rozpraskávající. Okraj klobouku je dlouho podehnutý, plstnatý až chlupatý, v dospělosti světlejší.

Lupeny jsou středně husté, později prořídlé, prostřídané lupénky, vysoké 6–10 mm, nejprve smetanové, později okrově narůžovělé, nakonec rezavě hnědě skvrnité, u třeně vykrojené, krátkým zoubkem sbíhavé.

Třeň je válcovitý, 40–80 x 10–15 mm, pod kloboukem bělavý nebo narůžovělý, směrem k bázi postupně až červenohnědý, šupinkatý či podélně vláknitý, v horní části vločkatý, brzy dutý.

Dužnina je bělavá až načervenalá. Vůně je zatuchle zemitá. Chuť je svíravě hořká, nepříjemná.

Výtrusný prach je bílý.

Výtrusy jsou eliptické, 5,5–7,5 x 4–5,5 µm, průsvitné.

Výskyt

Roste od července do listopadu, většinou ve skupinách, především ve vlhkých jehličnatých lesích (smrčinách), od středních poloh místy hojně.

Možná záměna

Charakterizují ji především výrazné červenohnědé šupiny na klobouku, za jiné druhy čirůvek je zaměnitelná spíše obtížně.

Obdobně zbarvená čirůvka střechovitá (Tricholoma imbricatum) má klobouk jemně radiálně vláknitý, bez odstávajících šupin a bez plstnatě chlupatého okraje. Má mírnou chuť.

Socha a kol. (2012) uvádí možnou záměnu se vzácnou čirůvkou nečervenající (Tricholoma vaccinoides), která má hnědý klobouk bez červených odstínů, nepříjemně páchnoucí dužninu a kulovité výtrusy.

Záměna je teoreticky možná i s některými druhy vláknic (rod Inocybe), ty však mají tmavý výtrusný prach.

Nepochutná si, kdo čirůvku kravskou zamění s václavkami (rod Armillaria), které rostou obvykle v trsech na rostlinných zbytcích (na tlejícím dřevě, na pařezech apod.)

Kuchyňské využití

Pro hořkou dužninu je nejedlá.

Autorství textů: Karel Tejkal
Autorství obrázků: Karel Tejkal

Literatura