čirůvka bělohnědá
Tricholoma albobrunneum (Pers.) P. Kumm. 1871
Říše: houby (Fungi)
Kmen: stopkovýtrusné (Basidiomycota)
Třída: rouškaté (Agaricomycetes)
Řád: pečárkotvaré (Agaricales)
Čeleď: čirůvkovité (Tricholomataceae)
Rod: čirůvka (Tricholoma)
Synonyma
Agaricus albobrunneus Pers. 1801
Tricholoma striatum (Schaeff.) Sacc. 1931
Popis
Klobouk je nejprve sklenutý s podehnutým okrajem, později široce sklenutý až plochý, někdy s nízkým středovým hrbolkem, široký 30–90 mm, za vlhka lepkavý a lesklý, hnědý, rezavě hnědý, někdy s oranžovými nebo růžovými odstíny, ve středu obvykle trochu tmavší. Pokožka klobouku je dosti výrazně vrostle vláknitá.
Lupeny jsou spíše husté, bílé, někdy narůžovělé, ve stáří často hnědavě skvrnité.
Třeň je válcovitý nebo mírně kyjovitý, 30–80 x 7–20 mm, na bělavém podkladě rezavě hnědě vláknitý nebo šupinkatý, s bílou zónou bezprostředně pod vrcholem.
Dužnina je bělavá, někdy s růžovým nebo růžově hnědým odstínem. Vůně a chuť jsou moučné, chuť někdy trochu nahořklá.
Výtrusný prach je bílý.
Výtrusy jsou elipsoidní, 4,5–6,5 x 3–4 µm, průsvitné, hladké.
Výskyt
Roste od srpna do listopadu, roztroušeně, místy hojně, na chudých půdách pod borovicemi.
Možná záměna
Existuje několik obdobných druhů čirůvek rostoucích pod borovicemi. Důležitými znaky čirůvky bělohnědé jsou především výrazně vrostle vláknitá pokožka klobouku, bílá zóna pod vrcholem třeně a ekologie.
Čirůvka masitá (Tricholoma pessundatum) a čirůvka pochybná (Tricholoma stans) vytváří obvykle větší plodnice s nevláknitou, u čirůvky masité často vodnatě skvrnatou pokožkou klobouku, na třeni pod lupeny bez bílé zóny.
Čirůvka prstenitá (Tricholoma batschii) má na třeni nápadný prstenitý vzor.
Kuchyňské využití
Je nejedlá.
Autorství textů: Karel Tejkal
Autorství obrázků: Karel Tejkal