čirůvka prstenitá
Tricholoma batschii Gulden 1999
Říše: houby (Fungi)
Kmen: stopkovýtrusné (Basidiomycota)
Třída: rouškaté (Agaricomycetes)
Řád: pečárkotvaré (Agaricales)
Čeleď: čirůvkovité (Tricholomataceae)
Rod: čirůvka (Tricholoma)
Synonyma
Tricholoma fracticum (Britzelm.) Kreisel 1984
Tricholoma subannulatum (Peck) Zeller 1922
Stručný popis
Klobouk je nejprve polokulovitý s podehnutým okrajem, později široce sklenutý až plochý, široký 50–120 mm, za vlhka mírně lepkavý, za sucha vrostle vláknitý, rezavě hnědý až oranžově hnědý, při okraji někdy až oranžový.
Lupeny jsou spíše husté, bělavé až krémové, ve stáří často hnědavě skvrnité.
Třeň je válcovitý nebo mírně kyjovitý, 50–100 x 10–25 mm, v horní části s tenkým, pomíjivým, v mládí však docela výrazným prstenem rozdělen na bílou zónu nad prstenem a zbytkem třeně zbarveným světle (oranžově, rezavě) hnědě.
Dužnina je bělavá. Vůně a chuť jsou moučné, chuť obvykle nahořklá.
Výtrusný prach je bílý.
Výtrusy jsou elipsoidní, 4–7 x 3,5–5 µm, průsvitné, hladké.
Výskyt
Roste od srpna do listopadu, vzácně, výhradně pod dvojjehlicovými borovicemi na vápnitých půdách.
Možná záměna
Z podobných čirůvek rostoucích pod borovicemi jen čirůvka bělohnědá (Tricholoma albobrunneum) má v horní části třeně bělavou zónu, ovšem bez prstenu a méně ostře ohraničenou.
Kuchyňské využití
Je nejedlá.
Autorství obrázků: Oldřich Jindřich