Russula roseoaurantia
Sarnari 1993
Říše: Fungi
Kmen: Basidiomycota
Třída: Agaricomycetes
Řád: Russulales
Čeleď: Russulaceae
Rod: Russula
Stručný popis
Klobouk je široký 30–50 (60) mm, sklenutý, brzy rozšířený, nakonec mírně prohloubený, krémově okrový, s (meruňkově) oranžovými nebo (lososově) růžovými odstíny, často s drobnými bledými zrníčky pozorovatelnými pomocí lupy. Okraj klobouku je ve stáří krátce rýhovaný. Pokožku lze sloupnout téměř ke středu klobouku.
Lupeny jsou spíše husté, s několika lupénky, bělavé.
Třeň je válcovitý nebo kyjovitý, 30–50 x 8–12 mm, křehký, bílý, v dospělosti houbovitě vycpaný, někdy až dutý.
Dužnina je bílá, při poranění téměř neměnná. Vůně je nevýrazná, chuť je mírná.
Makrochemické reakce: guajak – rychle (méně často pomalu) modrá.
Výtrusný prach je bílý až bělavý (1a–1b).
Výtrusy jsou široce oválné, 7–9,5 x 6,5–8 µm, s nízkou ornamentikou vytvářející někdy neúplnou síťku.
Výskyt
Roste od července do října, v listnatých lesích a parcích pod buky, pravděpodobně i jinými listnáči, roztroušeně v Evropě. Může být přehlížena.
Možná záměna
Velikostí i barvou plodnic někdy dosti podobná holubinka Raoultova (Russula raoultii) je palčivá.
Zrnitou pokožku klobouku mají také holubinka liláková (Russula lilacea) a holubinka vrhavkovitá (Russula emeticicolor) s výraznějším zbarvením klobouku a spíše izolovaně bradavčitými výtrusy.
Kuchyňské využití
Je pravděpodobně jedlá, pro vzácnost a drobné plodnice však kulinářsky bezvýznamná.
Poznámky k systematice
Podle Sarnari (2005) patří do sekce Lilaceinae, subsekce Lilaceinae.