holubinka kolčaví
Russula mustelina Fr. 1838
Říše: houby (Fungi)
Kmen: stopkovýtrusné (Basidiomycota)
Třída: rouškaté (Agaricomycetes)
Řád: holubinkotvaré (Russulales)
Čeleď: holubinkovité (Russulaceae)
Rod: holubinka (Russula)
Popis
Velká holubinka.
Klobouk je široký 50–120 (150) mm, masitý, v mládí polokulovitý, později vyklenutý, nakonec ploše rozprostřený a mělce prohloubený, hnědý, žlutohnědý (medový), někdy zčásti narezlý, ve středu obvykle tmavší. Okraj je nerýhovaný nebo jen velmi krátce rýhovaný u stárnoucích plodnic, občas zvlněný. Pokožka je za sucha matná, v dospělosti často radiálně vrásčitá, za vlhka slizká, lesklá až rosolovitá, v mládí ji lze sloupnout jen s obtížemi při okraji klobouku, v dospělosti do třetiny, za vlhka i do poloviny poloměru klobouku.
Lupeny jsou husté, později prořídlé, 4–10 mm vysoké, ke třeni úzce připojené, někdy krátkým zoubkem sbíhavé, obvykle s několika lupénky, jemně žilkami propojené, některé větvené, nejprve bělavé, nakonec máslové, v dospělosti obvykle s rezavými nebo hnědorezavými skvrnami, v mládí někdy ronící kapky tekutiny.
Třeň je robustní, válcovitý, 40–100 x 15–35 mm, někdy mírně excentrický, v mládí pevný a plný, později houbovitě vycpaný až komůrkovitý, podélně vrásčitý, bělavý nebo lehce nahnědlý, od báze rezavě hnědnoucí.
Dužnina je tuhá, později zvláště ve třeni houbovitá, při poranění a stářím rezavějící nebo okrově hnědá. Vůně je zprvu nenápadná, u stárnoucích plodnic nepříjemně slanečková. Chuť je mírná, v mládí sladce oříšková.
Makrochemické reakce: FeSO4 10% – jasně oranžová.
Výtrusný prach je smetanový (2b).
Výtrusy jsou eliptické, 7–12 x 5–8 µm, s nízkou ornamentikou, s bradavkami propojenými krátkými či delšími spojkami vytvářejícími někdy téměř úplnou síťku.
Výskyt
Roste od středních poloh poměrně hojně v jehličnatých lesích, především pod smrky. Upřednostňuje kyselé půdy, objeví se i za suššího počasí. Srpen až říjen.
Možná záměna
Mladé plodnice holubinky kolčaví (Russula mustelina) obvykle vyrůstají hluboko ze substrátu a barvou klobouku připomínají hřib smrkový (Boletus edulis), v lesích, kde se vyskytuje, proto nezřídka nacházíme její vytržené a pohozené plodnice, přestože se jedná o výbornou jedlou houbu.
Holubinka celokrajná (Russula integra) roste na obdobných stanovištích a někdy může být holubince kolčaví (Russula mustelina) velmi podobná velikostí, barvou klobouku i příjemnou chutí. Mívá však klobouk zbarvený častěji do fialova a od žlutého výtrusného prachu má v dospělosti výrazně barevné lupeny.
Holubinku kolčaví (Russula mustelina) můžeme zaměnit i za některé holubinky podrodu Ingratula, ty však zpravidla voní dosti nepříjemně a také při ochutnání od konzumace odrazují, jsou palčivé nebo na chuť nepříjemné.
Kuchyňské využití
Nápadná velká holubinka, jedlá a zejména v mládí velmi chutná.
Poznámky k systematice
Podle Sarnari (1998) patří do sekce Heterophyllae, subsekce Heterophyllae.
Autorství textů: Karel Tejkal
Autorství obrázků: Karel Tejkal