holubinka trávožlutá
Russula fulvograminea Ruots., Sarnari & Vauras 1997

Stručný popis

Klobouk je široký 50-120 mm, sklenutý, později ploše rozložený až široce prohloubený, barevně značně variabilní – šedoolivový, červenohnědý, s fialovými, růžovými nebo žlutými odstíny. Okraj klobouku je hladký, v dospělosti jen krátce a nevýrazně rýhovaný. Pokožka je matná nebo hedvábně lesklá, lze ji sloupnout asi do 1/3 poloměru klobouku.

Lupeny jsou husté, později prořídlé, bez lupének, zprvu krémové, nakonec žluté s oranžovým odstínem.

Třeň je válcovitý nebo kyjovitý, 50–70 x 15–30 mm, bílý.

Dužnina je pevná, bílá, při poranění mírně hnědnoucí. Vůně je nevýrazná nebo ovocná. Chuť je mírná nebo po chvíli v lupenech nepatrně štiplavá.

Makrochemické reakce: FeSO4 – růžová; guajak – pomalu modrá.

Výtrusný prach je žlutý (4c–4e).

Výtrusy jsou široce oválné, 7–9,5 x 6–8 µm, s nízkou až středně vysokou ornamentikou, s bradavkami pospojovanými krátkými či delšími hřebínky vytvářejícími dosti neúplnou síťku.

Výskyt

Roste od července do října pod břízami. Jedná se o severský druh, ve vyšších polohách se však může objevit i ve střední Evropě. Upřednostňuje zásadité půdy a vlhčí stanoviště.

Možná záměna

Holubinka krémově oříšková (Russula cremeoavellanea), také vázaná na břízu, má izolovaně ostnité výtrusy.

Holubinka masově fialová (Russula violaceoincarnata) má světlejší výtrusný prach (3c).

Holubinka Romellova (Russula romellii) roste především pod buky a ornamentika výtrusů vytváří téměř úplnou síťku.

Holubinka krátkonohá (Russula curtipes) roste výhradně pod buky a má o něco světlejší výtrusný prach (3c–4a).

Kuchyňské využití

Je jedlá.

Poznámky k systematice