Atlas hub / Nálezy

holubinka krémově oříšková
Russula cremeoavellanea Singer 1936

Říše: houby (Fungi)

Kmen: stopkovýtrusné (Basidiomycota)

Třída: rouškaté (Agaricomycetes)

Řád: holubinkotvaré (Russulales)

Čeleď: holubinkovité (Russulaceae)

Rod: holubinka (Russula)

Popis

Holubinka střední velikosti.

Klobouk je široký 40–80 mm, v mládí sklenutý, brzy ploše rozprostřený a později prohloubený, žlutý, žlutohnědý, žlutookrový, někdy s olivovými odstíny, na okraji někdy narůžovělý nebo červenohnědý. Okraj klobouku je v dospělosti nevýrazně a krátce rýhovaný. Pokožku lze sloupnout do 1/3 až 1/2 poloměru klobouku.

Lupeny jsou smetanové, nakonec nažloutle okrové, obvykle s několika lupénky.

Třeň je válcovitý až mírně kyjovitý, 40–60 x 10–20 mm, v dospělosti vatovitě vycpaný, bílý, po poranění hnědnoucí.

Dužnina je spíše křehká, bílá, stářím a při poranění hnědnoucí. Vůně je slabě ovocná, podle Socha a kol. (2011) u starších plodnic nepříjemná. Chuť je mírná.

Makrochemické reakce: guajak – pomalu až středně rychle modrá.

Výtrusný prach je žlutý (4b–4c), dle Kränzlin (2005) RGB = (255/204/128).

Výtrusy jsou široce oválné, 6,5–9,5 x 6–7,5 µm, se střední až vysokou ornamentikou, s izolovanými nebo jen nehojně pospojovanými bradavkami.

zralé výtrusy (Melzerovo činidlo)

Výskyt

Roste od července do září, nehojně až vzácně, především pod břízami, výjimečně pod osikami nebo lískami.

Možná záměna

Charakteristickými znaky jsou žlutý výtrusný prach, obvykle žlutookrově zbarvený klobouk, mírná chuť dužniny, izolovaně ostnité výtrusy a růst pod břízami.

Hojná holubinka měnlivá (Russula risigallina) roste pod listnáči i jehličnany, často také pod břízami, pokožku klobouku má obvykle narůžovělou nebo naoranžovělou, ale existuje i žlutá forma různými autory považovaná za samostatný druh – holubinka žlutá (Russula lutea). Liší se křehčí konzistencí dužniny a pokožku lze sloupnout téměř ke středu klobouku.

Holubinka Font-Querova (Russula font-queri) má obvykle oražově nebo červeně zbarvený klobouk, někdy částečně narůžovělý třeň.

Holubinka Velenovského (Russula velenovskyi) má světlejší výtrusný prach (3a-3b).

Kuchyňské využití

Je uváděna jako jedlá, pro vzácnost však kulinářsky bezvýznamná.

foto Karel Tejkal foto Karel Tejkal

Poznámky k systematice

Podle Sarnari (2005) patří do sekce Paraincrustatae, subsekce Integrae.

Autorství textů: Karel Tejkal
Autorství obrázků: Karel Tejkal

Literatura

Hagara L. (2014): Ottova encyklopedie hub, Ottovo nakladatelství, Praha
Russula cremeoavellanea – holubinka krémově oříšková
Socha R., Hálek V., Baier J., Hák J. (2011): Holubinky. Academia, Praha