Atlas hub / Nálezy

holubinka žlutovýtrusá
Russula flavispora Blum ex Romagn. 1967

Říše: houby (Fungi)

Kmen: stopkovýtrusné (Basidiomycota)

Třída: rouškaté (Agaricomycetes)

Řád: holubinkotvaré (Russulales)

Čeleď: holubinkovité (Russulaceae)

Rod: holubinka (Russula)

Stručný popis

Klobouk je široký 50–100 mm, sklenutý, uprostřed brzy prohloubený, v dospělosti nálevkovitý, bílý, krémový, nažloutlý, později světle okrový. Okraj klobouku je hladký, nerýhovaný. Pokožka je suchá, plstnatá, lze ji sloupnout jen obtížně u okraje klobouku nebo vůbec.

Lupeny jsou spíše řídké a vysoké, s četnými lupénky, bělavé, později nažloutlé.

Třeň je válcovitý, 30–60 x 20–30 mm, směrem k bázi zúžený, bílý, v dospělosti s žlutohnědými skvrnami.

Dužnina je tuhá, bělavá, při poranění a stářím žloutnoucí. Pach je silný, nepříjemný, připomínající holubinku smrdutou (Russula foetens). Chuť je středně až silně palčivá, zejména v lupenech.

Makrochemické reakce: fenol – pomalu hnědá; guajak – rychle a intenzivně modrozelená.

Výtrusný prach je světle žlutý (4b).

Výtrusy jsou široce oválné, 6,5–8,5 x 5,5–7 µm, se středně vysokou ornamentikou bez spojek nebo téměř bez spojek.

Výskyt

Roste od června do října pod listnáči. Jedná se o teplomilný druh, v České republice velmi vzácný.

Možná záměna

Je zaměnitelná s příbuznými druhy ze sekce Lactarioides, např. s holubinkou bílou (Russula delica), má však výrazně tmavší výtrusný prach a odlišnosti jsou i ve výtrusech.

Kuchyňské využití

Je nejedlá.

Poznámky k systematice

Podle Sarnari (1998) patří do sekce Lactarioides.

Literatura

Zíbarová L., Kolényová M., Tejklová T., Zehnálek P. [eds] (2024): Červený seznam hub (makromysetů) České republiky, Příroda 46: 48–192, Praha.
Russula flavispora – holubinka žlutovýtrusá