holubinka chromová
Russula claroflava Grove 1888
Říše: houby (Fungi)
Kmen: stopkovýtrusné (Basidiomycota)
Třída: rouškaté (Agaricomycetes)
Řád: holubinkotvaré (Russulales)
Čeleď: holubinkovité (Russulaceae)
Rod: holubinka (Russula)
Popis
Holubinka střední velikosti.
Klobouk je široký 50–100 mm, středně masitý, v mládí polokulovitý, později vyklenutý, ploše rozprostřený, nakonec široce prohloubený, citronově až chromově žlutý, vzácně naoranžovělý nebo nazelenalý. Okraj je dlouho hladký, v dospělosti nejvýše krátce a nevýrazně rýhovaný. Pokožka je za sucha matná, hladká, za vlhka lepkavá a lesklá, lze ji sloupnout asi do poloviny poloměru, výjimečně až téměř ke středu klobouku.
Lupeny jsou nejprve husté, později prořídlé, poměrně tlusté, 6–9 mm vysoké, křehké, ke třeni úzce připojené až volné, jen vzácně s lupénky, některé větvené, jemně žilkami propojené, nejprve bělavé, v dospělosti máslově žluté, ve stáří a při poranění výrazně šednoucí.
Třeň je válcovitý, 50–90 x 10–20 mm, v mládí pevný a plný, později houbovitě vycpaný až komůrkovitý, podélně vrásčitý, bílý, poraněním a stářím výrazně šednoucí.
Dužnina je nejprve tuhá, brzy houbovitá, bílá, při poranění a stářím nápadně šednoucí až téměř černající. Vůně je nevýrazná, podle Socha a kol. (2011) při zasychání nasládle medová. Chuť je mírná, nejvýše trochu natrpklá.
Výtrusný prach je okrový (3b–3c), dle Kränzlin (2005) RGB = (255/204/128).
Výtrusy jsou eliptické, 7–9,5 x 5,5–7,5 µm, se středně vysokou ornamentikou, s bradavkami zčásti propojenými krátkými či delšími spojkami vytvářejícími někdy dosti neúplnou síťku.
Výskyt
Roste jednotlivě nebo ve skupinách na vlhkých travnatých stanovištích v listnatých a smíšených lesích pod břízou (uváděna je někdy i osika nebo olše) na kyselejších půdách. Červenec až říjen, nepříliš hojně.
Možná záměna
Jediná podobně zbarvená holubinka se šednoucí dužninou je holubinka odbarvená (Russula decolorans), ta však roste v jehličnatých lesích, především pod borovicemi, a pokožku klobouku má více do oranžova.
Hojná holubinka hlínožlutá (Russula ochroleuca) je v lupenech mladých plodnic téměř vždy palčivá. Hořce palčivá bývá také holubinka žlučová (Russula fellea).
V listnatých lesích rostoucí holubinka žlutá (Russula lutea) a s ní příbuzná holubinka měnlivá (Russula risigallina) vytvářejí menší a křehčí plodnice a mají tmavší výtrusný prach.
Kuchyňské využití
Jedlá a v mládí chutná houba.
Poznámky k systematice
Podle Sarnari (2005) patří do sekce Amethystinae, subsekce Integroidinae.
Autorství textů: Karel Tejkal
Autorství obrázků: Karel Tejkal