Atlas hub / Nálezy

holubinka uhlová
Russula atramentosa Sarnari 1992

Říše: houby (Fungi)

Kmen: stopkovýtrusné (Basidiomycota)

Třída: rouškaté (Agaricomycetes)

Řád: holubinkotvaré (Russulales)

Čeleď: holubinkovité (Russulaceae)

Rod: holubinka (Russula)

Synonyma

Russula anthracina Romagn. 1962

Popis

Holubinka střední velikosti.

Klobouk je široký 50–100 mm, masitý, v mládí sklenutý, později ploše rozprostřený a ve středu až široce prohloubený, bělavý, později šedavě hnědý, nakonec téměř černý. Okraj je v mládí podehnutý, ostrý, až do dospělosti nerýhovaný. Pokožka klobouku je za sucha matná, téměř neslupitelná nebo slupitelná jen obtížně blízko u okraje klobouku, nejvýše do 1/4 poloměru.

Lupeny jsou husté, široké jen 4–7 mm, křehké, s četnými lupénky, větvené, u třeně úzce přirostlé až volné, bělavé, později smetanové nebo narůžovělé, při poranění černající.

Třeň je válcovitý, 30–60 x 10–30 mm, válcovitý, plný, bělavý, později šedý až černý.

Dužnina je tuhá, bílá, na řezu nečervená, rovnou šedne až černá. Vůně je slabě ovocná, chuť ve třeni mírná, v lupenech palčivá.

Výtrusný prach je bílý (1a), dle Kränzlin (2005) RGB = (255/255/242).

Výtrusy jsou široce oválné, 7–9,5 x 6–8 µm, s nízkou ornamentikou vytvářející neúplnou nebo téměř úplnou síťku.

Terminální hyfy pokožky klobouku obsahují vakuoly s tmavým pigmentem, dermatocystidy chybí.

Výskyt

Roste vzácně od července do září v listnatých (buk, dub) i jehličnatých lesích (smrk, jedle) na vlhkých zásaditých nebo neutrálních půdách.

Možná záměna

Holubinka černobílá (Russula albonigra) má řidší lupeny bez růžových odstínů, je bílá až šedočerná, bez výraznějšího hnědého zbarvení, nepalčivá, dužnina chutná po mentolu a v pokožce klobouku nechybí dermatocystidy.

Holubinka osmahlá (Russula adulterina) má hnědou pokožku klobouku a na řezu dužninou se velmi pomalu zbarvuje šedohnědě.

Holubinka černající (Russula nigricans) má velmi řídké a tlusté lupeny a podobně jako holubinka ostrolupenná (Russula acrifolia) a holubinka hustolistá (Russula densifolia) na řezu plodnicí nejprve červená, až později hnědne.

Kuchyňské využití

Je jedlá, kulinářsky však bezvýznamná, pro vzácnost hodna ochrany.

foto Oldřich Jindřich

Poznámky k systematice

Podle Sarnari (1998) patří do sekce Compactae.

Autorství textů: Karel Tejkal
Autorství obrázků: Oldřich Jindřich

Literatura

Zíbarová L., Kolényová M., Tejklová T., Zehnálek P. [eds] (2024): Červený seznam hub (makromysetů) České republiky, Příroda 46: 48–192, Praha.
Russula atramentosa – holubinka uhlová
Borovička J. (2022): Vybrané druhy hub pozorované v jedlinách v Posázaví a na Podblanicku. Česká mykologická společnost. Mykologický sborník 3/2022.
Russula anthracina – holubinka uhlová
Hagara L. (2014): Ottova encyklopedie hub, Ottovo nakladatelství, Praha
Russula anthracina – holubinka uhlová
Socha R., Hálek V., Baier J., Hák J. (2011): Holubinky. Academia, Praha
Antonín V. (2006): Encyklopedie hub a lišejníků. Academia, Praha
Russula anthracina – holubinka uhlová
Holec J., Beran M. a kol. (2006): Červený seznam hub (makromycetů) České republiky, Agentura ochrany přírody a krajiny České republiky, Praha
Russula anthracina – holubinka uhlová