Atlas hub / Nálezy

holubinka podvržená
Russula adulterina Fr. 1838

Říše: houby (Fungi)

Kmen: stopkovýtrusné (Basidiomycota)

Třída: rouškaté (Agaricomycetes)

Řád: holubinkotvaré (Russulales)

Čeleď: holubinkovité (Russulaceae)

Rod: holubinka (Russula)

Stručný popis

Střední až velká holubinka.

Klobouk je široký 70–120 mm, nejprve polokulovitý, brzy sklenutý, později plochý až výrazně prohloubený, v dospělosti na okraji jen krátce rýhovaný, tmavě fialově hnědý, někdy téměř černý, ale i žlutohnědý nebo hnědoolivový. Pokožka klobouku je i za sucha poměrně lesklá, jemně zrnitá, lze ji sloupnout alespoň do 1/2 poloměru klobouku.

Lupeny jsou široce připojené, s několika delšími lupénky, smetanové až (lososově) žluté.

Třeň je válcovitý, 50–120 x 20–30 mm, v horní nebo střední části mírně rozšířený, hrubě vrásčitý, bílý, často s šedohnědým nádechem.

Dužnina je bílá, pozvolna šednoucí. Vůně je ovocná (jablečné pyré), dle Sarnari (1998) také pelargoniová, připomínající vůni holubinky žlučové (Russula fellea). Chuť je zprvu mírná, po několika sekundách velmi palčivá.

Makrochemické reakce: guajak – modrozelená.

Výtrusný prach je tmavě žlutý (4e), dle Kränzlin (2005) RGB = (255/153/51).

Výtrusy jsou široce oválné, nápadně velké, 8–14 x 7,5–10,5 µm, s vysokou izolovaně ostnitou ornamentikou.

Výskyt

Roste od září do října, vzácně v jehličnatých lesích vyšších poloh na vápnitých půdách, především pod smrky a jedlemi.

Možná záměna

Vzhledem i velikostí plodnic se podobá holubince celokrajné (Russula integra) rostoucí na podobných stanovištích, ta má však zcela mírnou dužninu.

Holubinka brunátná (Russula badia) roste pod borovicemi a její palčivost se také projeví až po několika sekundách ochutnávání. Má ale světlejší výtrusný prach (3c–4b), síťované výtrusy a často charakteristickou pryskyřičnou vůni.

Tmavý výtrusný prach a velké izolovaně ostnité výtrusy má také holubinka nelesklá (Russula firmula), vytváří však menší a křehčí plodnice s obvykle světlejším často nafialovělým nebo fialovým kloboukem.

Kuchyňské využití

Je nejedlá.

foto Oldřich Jindřich

Poznámky k systematice

Podle Sarnari (1998) patří do sekce Russula, subsekce Urentes.

Autorství obrázků: Oldřich Jindřich

Literatura

Zíbarová L., Kolényová M., Tejklová T., Zehnálek P. [eds] (2024): Červený seznam hub (makromysetů) České republiky, Příroda 46: 48–192, Praha.
Russula adulterina – holubinka podvržená
Antonín V. (2006): Encyklopedie hub a lišejníků. Academia, Praha
Russula adulterina – holubinka podvržená