holubinka palčivolupenná
Russula acrifolia Romagn. 1997
Říše: houby (Fungi)
Kmen: stopkovýtrusné (Basidiomycota)
Třída: rouškaté (Agaricomycetes)
Řád: holubinkotvaré (Russulales)
Čeleď: holubinkovité (Russulaceae)
Rod: holubinka (Russula)
Popis
Střední až velká holubinka.
Klobouk je široký 50–100 (150) mm, zprvu sklenutý s dlouho podehnutým nerýhovaným okrajem, později široce prohloubený, bělavý až světle hnědý, později hnědý až černohnědý. Pokožka je za vlhka značně slizká, lze ji sloupnout s obtížemi (či vůbec) jen při okraji klobouku.
Lupeny jsou husté, s četnými lupénky, bílé, později až světle smetanové, v dospělosti na ostří hnědnoucí.
Třeň je válcovitý, 30–70 x 10–25 mm, v mládí pevný a plný, později až komůrkovitý, bílý, stářím šednoucí až černající.
Dužnina je tuhá, v mládí bílá, při poranění červenající, později šednoucí až černající. Vůně je nevýrazná. Chuť je středně palčivá, v lupenech ostře palčivá.
Makrochemické reakce: guajak – rychle a intenzivně modrá.
Výtrusný prach je bílý (1a), dle Kränzlin (2005) RGB = (255/255/255).
Výtrusy jsou široce oválné, 6–10 x 5,5–7,5 µm, s nízkou ornamentikou vytvářející téměř úplnou síťku.
Výskyt
Roste od června do října, nehojně v teplejších listnatých i jehličnatých lesích (dub, buk, líska, smrk, borovice).
Možná záměna
Důležitým znakem je červenání dužniny na řezu, teprve později dužnina šedne a černá. Tuto vlastnost holubinka palčivolupenná sdílí ještě s holubinkou černající (Russula nigricans) a holubinkou hustolistou (Russula densifolia), které však vykazují mírnou nebo téměř mírnou chuť dužniny.
Kuchyňské využití
Je nejedlá.
Poznámky k systematice
Podle Sarnari (1998) patří do sekce Compactae.
Autorství textů: Karel Tejkal
Autorství obrázků: Martin Slavičínský