pevník kaštanový
Porostereum spadiceum (Pers.) Hjortstam & Ryvarden 1990
Říše: houby (Fungi)
Kmen: stopkovýtrusné (Basidiomycota)
Třída: rouškaté (Agaricomycetes)
Řád: chorošotvaré (Polyporales)
Čeleď: kůrovkovité (Phanerochaetaceae)
Rod: pevník (Porostereum)
Synonyma
Lloydella spadicea (Pers.) Bres. 1901
Lopharia spadicea (Pers.) Boidin 1959
Stereum spadiceum (Pers.) Quél. 1888
Thelephora spadicea Pers. 1801
Popis
Plodnice jsou jednoleté, obvykle rozlité nebo polorozlité, výjimečně kloboukaté, nejprve ostrůvkovité, později srůstající do větších ploch (běžně přes 100 mm na délku), 1–2 mm tlusté.
Klobouk je tvořen odstávajícím horním okrajem plodnice, směrem od substrátu 10–20 mm širokým, může však být značně redukován. Svrchní strana klobouku je bělavě šedohnědá, jemně chlupatá či pstnatá.
Hymenium je hladké, bradavčité nebo hrbolaté, šedohnědé, olivově hnědé až černohnědé, se světlým bělavým nebo nažloutlým přirůstajícím okrajem, za sucha rozpraskávající.
Dužnina je kožovitá, hnědá, za sucha tvrdá a křehká.
Výtrusný prach je hnědý.
Výtrusy jsou oválné až ledvinovité, 5,5–8 x 2,5–4 μm, průsvitné, hladké, neamyloidní.
Poměrně hojné hymeniální cystidy jsou válcovité až kyjovité, hnědé, silnostěnné, často zdobené vyloučenými krystaly.
Výskyt
Za příznivých podmínek roste prakticky celoročně na tlejícím, ale ještě poměrně čerstvém dřevě listnáčů, především dubů a buků, méně často javorů, jilmů, lísek, habrů aj. Je hojný ve Středomoří, v České republice se vyskytuje roztroušeně, nejčastěji v teplých oblastech.
Možná záměna
Je zaměnitelný s podobnými druhy s hladkým hymeniem, které vytváří aspoň náznak klobouků, zejména s jinými pevníky, se kterými je kupodivu příbuzný jen velmi vzdáleně. Patří do řádu hub chorošotvarých (Polyporales), kdežto pevníky rodu Stereum jsou zařazeny k houbám holubinkotvarým (Russulales) a proto na rozdíl pevníku kaštanového mají amyloidní výtrusy.
Podobně zbarvené rozlité nebo téměř rozlité plodnice s šedým hymeniem a bílým okrajem může vytvářet šedopórka osmahlá (Bjerkandera adusta), ta však vytváří rourky s drobnými póry.
Spálenka skořepatá (Kretzschmaria deusta), jejíž mladé plodnice mají hladké šedavé hymenium s bílým okrajem, je askomycet.
Kuchyňské využití
Nejedlá houba
Autorství textů: Karel Tejkal
Autorství obrázků: Karel Tejkal