spálenka skořepatá
Kretzschmaria deusta (Hoffm.) P.M.D. Martin 1970
Říše: houby (Fungi)
Kmen: vřeckovýtrusné (Ascomycota)
Třída: tvrdohouby (Sordariomycetes)
Řád: dřevnatkotvaré (Xylariales)
Čeleď: dřevnatkovité (Xylariaceae)
Synonyma
Discosphaera deusta (Hoffm.) Dumort. 1822
Hypoxylon deustum (Hoffm.) Grev. 1828
Hypoxylon magnosporum Lloyd 1921
Hypoxylon ustulatum Bull. 1791
Nemania deusta (Hoffm.) Gray 1821
Nemania maxima (Weber) House 1925
Sphaeria albodeusta Wahlenb. 1826
Sphaeria deusta Hoffm. 1787
Sphaeria maxima Weber 1778
Sphaeria versipellis Tode 1791
Stromatosphaeria deusta (Hoffm.) Grev. 1824
Ustulina deusta (Hoffm.) Lind 1913
Ustulina maxima (Weber) Wettst. 1885
Ustulina vulgaris Tul. & C. Tul. 1863
Popis
Stromata jsou nepravidelně rozlitá, 2–10 mm tlustá, přirostlá k substrátu, někdy víceletá. V mládí jsou (namodrale) šedá s bílou růstovou zónou, později tmavnou, černají. Šedá stromata produkují nepohlavní výtrusy (konidie). Později se vyvíjí plodnice pohlavního stádia (perithecia), jejichž ústí vytváří na povrchu stromat drobné bradavky.
Nepohlavní výtrusy jsou úzce mandlovité, 7,5–10 x 3–4 μm. Výtrusný prach je našedlý.
Výtrusy (ascospory) jsou oválné, 25–40 x 6–13 µm, hladké. Výtrusný prach je černý.
Výskyt
Roste hojně na živém i tlejícím dřevě listnáčů (např. buk, dub, lípa, jasan, jilm), vyvíjí se od dubna do října. Od ukončení vývinu mohou stromata na substrátu zůstávat delší dobu a tvořit poměrně rozsáhlé černé povlaky.
Spálenka skořepatá je nebezpečný, často skrytě působící parazit způsobující bílou hnilobu dřeva. Napadá zejména kořenový systém a spodní část kmene. Zdánlivě zdravý strom je pak náchylný k vyvrácení a může ohrozit majetek nebo životy lidí. V roce 2009 zabil padající strom napadený spálenkou dva chlapce ve zlínském parku.
Kuchyňské využití
Nejedlá houba.
Autorství textů: Karel Tejkal
Autorství obrázků: Karel Tejkal