ohňovec statný
Phellinus robustus (P. Karst.) Bourdot & Galzin 1925
Říše: houby (Fungi)
Kmen: stopkovýtrusné (Basidiomycota)
Třída: rouškaté (Agaricomycetes)
Řád: kožovkotvaré (Hymenochaetales)
Čeleď: kožovkovité (Hymenochaetaceae)
Rod: ohňovec (Phellinus)
Synonyma
Fomitiporia robusta (P. Karst.) Fiasson & Niemelä 1984
Popis
Plodnice je víceletá, obvykle kloboukatá, bokem přirostlá k substrátu.
Klobouk je široký 50–300 mm, až 50–200 mm tlustý, nejprve kulovitý, později kopytovitý nebo konzolovitý, masivní, na okraji zaoblený. Povrch klobouku je rezavě (skořicově) hnědý, později tmavohnědý až téměř černý, soustředně rýhovaný, rozpraskaný, někdy porostlý řasami nebo mechy.
Rourky jsou vrstevnaté, 2–7 mm dlouhé, starší vrstvy rourek mohou být prorostlé myceliem. Póry jsou drobné, okrouhlé, husté (5–8 na mm), žlutohnědé nebo světle (skořicově) okrové.
Dužnina je tvrdá, dřevnatá, žlutohnědá.
Výtrusný prach je bílý.
Výtrusy jsou široce oválné až téměř kulovité, 6–8,5 x 5,5–7 µm, hladké.
Výskyt
Plodnice lze spatřit celoročně, na starých stromech parazitují (a postupně přirůstají) i mnoho let, mohou růst i na mrtvém dřevu. Vyrůstají téměř výhradně na dubech, na jiných listnáčích zcela výjimečně.
Možná záměna
Při určování ohňovců je velmi důležité určit druh substrátu, na kterém plodnice vyrostla.
Na borovicích roste ohňovec borový (Phellinus pini), na jedlích ohňovec Hartigův (Phellinus hartigii), na vrbách ohňovec obecný (Phellinus igniarius).
Na bázích dubů a dubových pařezech v teplejších oblastech se vyskytuje ohňovec hrbolatý (Phellinus torulosus) s drobnějšími klobouky s ostřejším okrajem.
Kuchyňské využití
Je nejedlý.
Autorství textů: Karel Tejkal
Autorství obrázků: Vladimír Sojka, Karel Tejkal