ohňovec hrbolatý
Phellinus torulosus (Pers.) Bourdot & Galzin 1925
Říše: houby (Fungi)
Kmen: stopkovýtrusné (Basidiomycota)
Třída: rouškaté (Agaricomycetes)
Řád: kožovkotvaré (Hymenochaetales)
Čeleď: kožovkovité (Hymenochaetaceae)
Rod: ohňovec (Phellinus)
Synonyma
Fuscoporia torulosa (Pers.) T. Wagner & M. Fisch. 2001
Popis
Plodnice je víceletá, obvykle kloboukatá, bokem přirostlá k substrátu.
Klobouk je široký 50–300 mm, polokruhovitý, plochý s hrbolatým povrchem, u starších plodnic až mírně prohloubený. Přirůstající okraj je žlutohnědý. Povrch klobouku je rezavě (skořicově) hnědý, později tmavohnědý, rozpraskaný, často porostlý řasami nebo mechy. Jednotlivé klobouky rostocí vedle sebe nebo střechovitě nad sebou často vzájemně srůstají.
Rourky jsou u víceletých plodnic vrstevnaté, s drobnými, béžovými, pleťově až rezavě (skořicově) hnědými póry s hustotou 5–7 na mm.
Dužnina je dřevnatá, velmi tvrdá, žlutohnědá až rezavě hnědá.
Výtrusný prach je bílý.
Výtrusy jsou široce oválné, 4–5,5 x 3–4 µm, hladké.
Výskyt
Plodnice lze spatřit celoročně. Rostou na pařezech, na kořenech a u báze kmene dubů (vzácněji jiných listnatých stromů) jako parazit i jako saprotrof. V teplejších oblastech je poměrně hojný.
Možná záměna
Při určování ohňovců je velmi důležité určit druh substrátu, na kterém plodnice vyrostla.
Na dubu parazituje ohňovec statný (Phellinus robustus) vytvářející zpravidla výše na kmeni (často) mohutné plodnice s oblým okrajem.
Kuchyňské využití
Je nejedlý.
Autorství textů: Karel Tejkal
Autorství obrázků: Karel Tejkal