helmovka měnlivá
Mycena vitilis (Fr.) Quél. 1872
Říše: houby (Fungi)
Kmen: stopkovýtrusné (Basidiomycota)
Třída: rouškaté (Agaricomycetes)
Řád: pečárkotvaré (Agaricales)
Čeleď: helmovkovité (Mycenaceae)
Rod: helmovka (Mycena)
Popis
Klobouk je široký 5–20 mm, tupě kuželovitý nebo zvoncovitý, později rozšířený, uprostřed často s hrbolkem (bradavkou), prosvítavě rýhovaný, lysý, za vlhka lepkavý, za sucha lesklý, krémový až světle šedohnědý, uprostřed obvykle tmavší, při okraji téměř bělavý.
Lupeny jsou středně husté, s lupénky, bělavé nebo našedlé, ke třeni úzce připojené až téměř volné. Podle Aronsen a Laessoe (2016) 14–23 lupenů dosahuje ke třeni.
Třeň je válcovitý, 30–80 x 1–2 mm, dutý, často zakřivený, pružný a houževnatý, při zasychání však křehký a nápadně lesklý, v horní části ojíněný a bělavý, níže světle šedohnědý, na bázi s bělavými vlákny mycelia.
Dužnina je tenká, chrupavčitá, bělavá. Vůně i chuť jsou nevýrazné.
Výtrusný prach je bílý.
Výtrusy jsou oválné, 9–13 x 5,5–7 µm, průsvitné, hladké, amyloidní.
Bazidie jsou 4výtrusé. Ostří lupenů je sterilní, cheilocystidy jsou nepravidelně vřetenovité nebo lahvovité, obkvykle s jedním nebo dvěma prstovitými výrůstky.
Výskyt
Roste od května do listopadu, hojně, jednotlivě nebo v malých skupinách, nikdy ve větších trsech, na zbytcích dřeva listnatých stromů, především dubů, často zdánlivě z půdy.
Možná záměna
Důležitými znaky jsou (zejména v tahu) houževnatý třeň, ekologie a cheilocystidy s prstovitými výrůstky.
Helmovka rýhonohá (Mycena polygramma) vytváří větší plodnice s výrazně rýhovaným třeněm.
Na tlejícím dřevě roste hojná helmovka tuhonohá (Mycena galericulata) s výrazně většími plodnicemi, v dospělosti s narůžovělými lupeny.
Kuchyňské využití
Je nejedlá.
Autorství textů: Karel Tejkal
Autorství obrázků: Karel Tejkal