Atlas hub / Nálezy

helmovka tuhonohá
Mycena galericulata (Scop.) Gray 1821

Říše: houby (Fungi)

Kmen: stopkovýtrusné (Basidiomycota)

Třída: rouškaté (Agaricomycetes)

Řád: pečárkotvaré (Agaricales)

Čeleď: helmovkovité (Mycenaceae)

Rod: helmovka (Mycena)

Synonyma

Collybia rugulosiceps Kauffman 1926

Mycena berkeleyi Massee 1893

Mycena radicatella (Peck) Sacc. 1887

Mycena rugosa (Fr.) Quél. 1872

Mycena rugulosiceps (Kauffman) A.H. Sm. 1937

Prunulus galericulatus (Scop.) Murrill 1916

Prunulus radicatellus (Peck) Murrill 1916

Stereopodium galericulatum (Scop.) Earle 1909

Popis

Klobouk je široký 20–70 mm, v mládí zvoncovitý, později plochý se zvlněným okrajem, často ve středu s hrbolkem. Tuhý, někdy jemně vrásčitý, zvláště za vlhka na okraji prosvítavě rýhovaný. Barvy bělavé, béžové až po šedohnědou, ve středu zpravidla tmavší.

Lupeny jsou řídké, dosti tlusté, u třeně vykrojené, krátce připojené nebo zoubkem sbíhavé, v mládí špinavě bílé, později narůžovělé. 24 až 40 lupenů dosahuje ke třeni.

Třeň je válcovitý, 40–100 x 2–5 mm, někdy prohnutý nebo bočně zploštělý. Dutý, tuhý, pružný a lesklý, barvy béžové až nahnědlé. Na bázi bíle plstnatý, často kořenovitě zakončený.

Dužnina je tenká, chrupavčitě tuhá. Chuť i vůně jsou nevýrazné nebo moučné.

Výtrusný prach je bílý.

Výtrusy jsou široce eliptické, 9–12 x 6–8 µm, hladké, amyloidní.

Bazidie jsou 4výtrusů, někdy i 2výtrusé. Ostří lupenů je sterilní, cheilocystidy jsou nepravidelně kyjovité, 20–50 x 8–15 µm, s různě početnými, někdy větvenými výrůstky dlouhými až 10 µm. Pleurocystidy chybí. Trama lupenů je dextrinoidní.

zralé výtrusy (H2O)

Výskyt

Roste velmi hojně, od května do prosince (za příznivých podmínek někdy i celoročně), jednotlivě nebo v malých trsech, na tlejícím dřevě listnáčů i jehličnanů. Při volbě substrátu není vybíravá.

Možná záměna

Helmovka tuhonohá je středně velká až větši helmovka, pro niž je typický růst na tlejícím dřevu, relativně světlé zbarvení klobouku a tuhý (pružný) lesklý třeň.

Helmovka skvrnitá (Mycena maculata) má lupeny často rezavohnědě skvrnité a menší výtrusy.

Helmovka romagnesiho (Mycena romagnesiana) roste především na dřevě buku, má poměrně křehký třeň a o něco menší výtrusy.

Helmovka leponohá (Mycena inclinata) má dvoubarvý třeň, v horní části bělavý, níže nažloutlý. Roste v bohatších trsech na dřevě dubu.

Méně zkušený houbař by mohl helmovku tuhonohou zaměnit za penízovku kořenující (Hymenopellis radicata), která vytváří větší, obvykle jednotlivě rostoucí plodnice s dlouhým kořenujícím třeněm.

Lze nalézt i zcela bílou helmovku tuhonohou bílou (Mycena galericulata var. albida).

Kuchyňské využití

Je jedlá, nepříliš kvalitní – sbírají se jen kloboučky.

foto Karel Tejkal foto Karel Tejkal foto Karel Tejkal foto Karel Tejkal

Autorství textů: Karel Tejkal
Autorství obrázků: Karel Tejkal

Literatura

Holec J., Beran M., Kříž M. (2017): Atlas hub Šumavy a Novohradských hor. Nakladatelství Karmášek, České Budějovice.
Arne Aronsen, Thomas Laessoe (2016): The genus Mycena s.l., Narayana Press, Denmark
Fellner R. (2016): Atlas krkonošských mechorostů, lišejníků a hub 2, Správa Krkonošského národního parku
Hagara L. (2014): Ottova encyklopedie hub, Ottovo nakladatelství, Praha
Mycena galericulata – helmovka tuhonohá
Holec J., Bielich A., Beran M. (2012): Přehled hub střední Evropy. Academia, Praha
Mycena galericulata – helmovka tuhonohá
Papoušek T. (2010): Velký fotoatlas hub z jižních Čech, 2. opravené vydání
Antonín V. (2006): Encyklopedie hub a lišejníků. Academia, Praha
Mycena galericulata – helmovka tuhonohá
Hagara L., Antonín V., Baier J. (2005): Houby. Aventinum, Praha
Laessoe T., Conte A. (2004): Houby. Fortuna Print, Praha, druhé vydání