helmovka plísňovitá
Mycena mucor (Batch) Quél. 1875
Říše: houby (Fungi)
Kmen: stopkovýtrusné (Basidiomycota)
Třída: rouškaté (Agaricomycetes)
Řád: pečárkotvaré (Agaricales)
Čeleď: helmovkovité (Mycenaceae)
Rod: helmovka (Mycena)
Stručný popis
Klobouk je široký 1–5 mm, zvoncovitý, později široce kuželovitý, nakonec téměř plochý, s pružnou oddělitelnou pokožkou, zprvu šedohnědý, ojíněný, brzy lysý, (téměř) prosvítavě bělavý, zejména za vlhka zřetelně prosvítavě rýhovaný.
Lupeny jsou řídké, proložené lupénky, bělavé, ke třeni dosahuje 5–13 lupenů.
Třeň je tence vlasovitý, často nepravidelně zahnutý, 10–20 mm dlouhý, průsvitně bělavý, jemně ojíněný až lysý. Vyrůstá z terčovitého bazálního disku.
Dužnina je velmi tenká. Vůně i chuť jsou nevýrazné.
Výtrusný prach je bílý.
Výtrusy jsou oválné až válcovité, 8–12 x 3–4,5 µm, průsvitné, hladké, silně amyloidní.
Bazidie jsou 4výtrusé. Cheilocystidy jsou široce kyjovité, obvykle s několika tenkými, relativně dlouhými výrůstky. Pleurocystidy chybí.
Výskyt
Roste na podzim až do počátku zimy na tlejících (loňských) listech dubů, méně často vrb.
Možná záměna
Pro přesné určení je vhodné nálezy mikroskopovat.
Z bazálního terčíku na dubovém listí vyrůstají i plodnice helmovky deskové (Mycena stylobates), jsou však výrazně větší.
Na tlejícím dubovém listí roste také helmovka mnohobratá (Mycena polyadelpha) s podobně drobnými plodnicemi, ovšem bez bazálního terčíku.
Helmovka vlasová (Mycena capillaris) roste na listech buku
Určitou podobnost mohou vykazovat i některé špičky rostoucí v opadu listnáčů, například špička listožijná (Marasmius setosus) nebo špička listová (Marasmius epiphyllus).
Kuchyňské využití
Nejedlá houba, pro nepatrnost plodnic kulinářsky bezvýznamná.
Autorství obrázků: Radim Dvořák