helmovka vlasová
Mycena capillaris (Schumach.) P. Kumm. 1871
Říše: houby (Fungi)
Kmen: stopkovýtrusné (Basidiomycota)
Třída: rouškaté (Agaricomycetes)
Řád: pečárkotvaré (Agaricales)
Čeleď: helmovkovité (Mycenaceae)
Rod: helmovka (Mycena)
Synonyma
Agaricus capillaris Schumach. 1803
Pseudomycena capillaris (Schumach.) Cejp 1930
Popis
Klobouk je široký 0,5–2,5 (3) mm, polokulovitý nebo parabolický, mělce vroubkovaný s prosvítajícími lupeny, v mládí velmi nepatrně zrnitý, od středu postupně olysávající. Nejdříve bílý postupně špinavě bílý až téměř prošedivěle nahnědlý, nejvíce uprostřed.
Lupeny v počtu 6–10 (12) dosahují ke třeni, jsou jemné, stoupavé, cca. 0,5 mm široké, bříškaté, hladké, velmi bledě prošedivěle nahnědle bílé, s bílým ostřím.
Třeň je tence válcovitý, 10–30 (40) x 0,1–0,2 mm, dutý, pružně měkký, rovný či křivolaký, někdy dokonce jakoby cívkovitě stočený. Hladký, jemně ojíněný až lysý, u velmi mladých plodnic barvy poměrně tmavě šedě hnědé, ovšem velmi brzy blednoucí do vodnatě prošedivěle nahnědlých až vodnatě bílých tónů. Na bázi mírně rozšířený, nepatrně jemně bíle ochmýřený.
Dužnina je velmi tenká. Vůně i chuť jsou nevýrazné, nebo nijaké.
Výtrusný prach je bílý.
Výtrusy jsou eliptické až válcovité, 8–13 x 3–4,5 µm.
Výskyt
Roste od června do listopadu. Plodnice rostou pospolitě, ale roztroušeně, ne trsovitě, na tlejících zbytcích listů, téměř výhradně buků (Fagus).
Možná záměna
Helmovka mnohobratrá (Mycena polyadelpha) roste na rostlinných zbytcích dubů.
Určitou podobnost mohou vykazovat i některé špičky rostoucí v opadu listnáčů, například špička listožijná (Marasmius setosus) nebo špička listová (Marasmius epiphyllus). Ve sporných případech je třeba mikroskopovat.
Kuchyňské využití
Nejedlá houba, pro nepatrnost plodnic kulinářsky bezvýznamná.
Autorství textů: Martin Bartůšek
Autorství obrázků: Karel Tejkal