helmovka deskovitá
Mycena stylobates (Pers.) P. Kumm. 1871
Říše: houby (Fungi)
Kmen: stopkovýtrusné (Basidiomycota)
Třída: rouškaté (Agaricomycetes)
Řád: pečárkotvaré (Agaricales)
Čeleď: helmovkovité (Mycenaceae)
Rod: helmovka (Mycena)
Popis
Klobouk je široký 4–12 (15) mm, nejprve zvoncovitý, později sklenutý s nevýrazným středovým hrbolkem, šedobílý, šedý až světle šedohnědý, na okraji prosvítavě rýhovaný. Zejména uprostřed klobouku můžeme pod lupou nebo na makrofotografii vidět tupé ostnité výrůstky (osténky). Želatinózní pokožku klobouku lze sloupnout.
Lupeny jsou bílé, bělavé, někdy až našedlé a na ostří světlejší, prostřídané lupénky, občas jemně příčně pospojované. Ke třeni jsou úzce připojené nebo jemně zoubkem sbíhavé. Ke třeni dosahuje 14–24 lupenů.
Třeň je válcovitý 25–50 x 0,5–1 mm, dutý, bělavý, bělavě našedlý, křehký, vyrůstající z bazálního disku o průměru 2–4 mm, který je na svrchní straně rýhovaný a na obvodu obrvený.
Dužnina je vodnatá, bez výrazné vůně a chuti.
Výtrusný prach je bílý.
Výtrusy jsou eliptické až válcovité, 7–11 x 3,5–5 µm, hladké, prosvítavé (bezbarvé).
Výskyt
Roste od června do října, místy hojně, obvykle ve skupinách, na opadu listnatých i jehličnatých stromů. Vyroste obvykle po vydatných deštích.
Možná záměna
Hemovka deskovitá je velikostí i zbarvením dosti fádní a nenápadná. Z makroskopického hlediska je pro určení nejdůležitější bazálni disk, kterým třeň přisedá k substrátu. Bazální disk na třeni však mají i další druhy helmovek.
Helmovka plísňovitá (Mycena mucor) tvoří o něco menší plodnice a roste na tlejících listech dubu. Okraj bazálního disku není obrvený.
Drobná helmovka cibulkatá (Mycena bulbosa) roste na stoncích bylin.
Helmovka tenkoosténkatá (Mycena tenuispinosa) roste na tlejícím dřevě, kůře a opadu listnáčů, nejvíce vrb a olší. Má osténky po celém povrchu klobouku a odlišné cheilocystidy.
Kuchyňské využití
Je nejedlá.
Autorství textů: Karel Tejkal, Martin Bartůšek
Autorství obrázků: Karel Tejkal