helmovka ojíněná
Mycena leptocephala (Pers.) Gillet 1876
Říše: houby (Fungi)
Kmen: stopkovýtrusné (Basidiomycota)
Třída: rouškaté (Agaricomycetes)
Řád: pečárkotvaré (Agaricales)
Čeleď: helmovkovité (Mycenaceae)
Rod: helmovka (Mycena)
Popis
Klobouk je široký 10–25 mm, kuželovitý až zvoncovitý, později plochý s tupým hrbolem, hygrofánní, v mládí temně černohnědý, později hnědý nebo šedohnědý, u okraje světlejší, za vlhka téměř ke středu prosvítavě rýhovaný, za sucha světle šedý s rýhováním jen při okraji.
Lupeny jsou spíše řídké, proložené lupénky, šedé nebo šedohnědé, s věkem tmavší, u třeně úzce připojené, někdy s krátkým zoubkem.
Třeň je válcovitý, 20–60 x 1–2 mm, křehký, dutý, ojíněný, šedivý nebo šedohnědý, ve spodní části tmavší, s bělavými vlákny bazálního mycelia.
Dužnina je tenká a křehká. Vůně je výrazně dusičná
Výtrusný prach je bílý.
Výtrusy jsou široce oválné, 7–12 x 4–6,5 μm, hladké, amyloidní.
Bazidie jsou 4výtrusé. Ostří lupenů je sterilní, cheilocystidy jsou dosti proměnlivé, štíhle lahvovité, vřetenovité, válcovité nebo kyjovité. Pleurocystidy jsou obdobné, nehojné, někdy chybí. Druhově dosti specifické jsou poměrně velké kaulocystidy.
Výskyt
Roste od května do listopadu, jednotlivě nebo v trsech, velmi hojně v opadu listnatých i jehličnatých stromů, na tlejícím dřevu, v lesích i mimo les.
Možná záměna
Je dosti proměnlivá, charakteristickým znakem je silná nitrózní vůně.
Silnou nitrózní vůní se vyznačuje také helmovka louhová (Mycena stipata), rostoucí v trsech na tlejícím dřevě jehličnanů.
Helmovka zelenobřitá (Mycena viridimarginata) rostoucí na obdobných stanovištích má na klobouku obvykle olivové odstíny.
Vzhledově podobné helmovka šedolupenná (Mycena aetites) nebo helmovka raná (Mycena abramsii) postrádají dusičný pach.
Může se jednat o skupinu podobných druhů
Kuchyňské využití
Je nejedlá.
Autorství textů: Karel Tejkal
Autorství obrázků: Karel Tejkal, Martin Bartůšek