Atlas hub / Nálezy

helmovka raná
Mycena abramsii (Murrill) Murrill 1916

Říše: houby (Fungi)

Kmen: stopkovýtrusné (Basidiomycota)

Třída: rouškaté (Agaricomycetes)

Řád: pečárkotvaré (Agaricales)

Čeleď: helmovkovité (Mycenaceae)

Rod: helmovka (Mycena)

Synonyma

Mycena alnetorum J. Favre 1957

Mycena praecox Velen. 1920

Prunulus abramsii Murrill 1916

Popis

Klobouk je široký 8–35 mm, vejčitý, zašpičatělý, kuželově-zvoncovitý, polokulovitý se zvýrazněným vrcholem, později téměř plochý, někdy ve stáří uprostřed až vtlačený, občas z prosvítajícími lupeny, nasákavý, barvy hnědé nebo hnědošedé, někdy se světle šedohnědými tóny, později šedohnědý, šedý, sépiový, šedočerný nebo šedohnědý a k okraji klobouku jemně se zesvětlující.

Lupeny jsou bílé nebo téměř bílé, bělošedé nebo šedě isabelové (barva našedlá s velmi jemným nádechem žluté), na ostří vždy světlé, propojené žilkami. Ke třeni dosahuje v průměru 18–34 lupenů.

Třeň je válcovitý 30–65 x 1–3,5 mm, dutý, lesklý, křehký nebo jemně elastický, hladký, bílý, průsvitně šedý, šedohnědý nebo na bázi až sépiově šedý, při poranění vylučuje vodnatou tekutinu. Na bázi třeně je bílé ochmýření.

Dužnina je bílá, bělavá, hnědá nebo pod pokožkou bíle vodnatá. Zápach je slabě chlórový nebo ředkvový. Chuť je nevýrazná nebo mírně nasládlá.

Výtrusný prach je bílý.

Výtrusy jsou eliptické až válcovité, 7,5–13 x 4–6,5 μm, průsvitné, hladké, amyloidní.

Cheilocystidy jsou vřetenovité, kyjovité nebo válcovité, obvykle s dlouhým výběžkem, který se někdy větví, 25–60 x 8–14 µm. Lze je popsat i jako štíhle lahvicovité. Pleurocystidy jsou obdobné, někdy vzácné nebo chybí. Bazidie jsou tetrasporické.

zralé výtrusy H2O

Výskyt

Fruktifikuje od časného léta, ale plodnice se objevují běžně i na podzim. Vyrůstají na rozkládajících se zbytcích, jak jehličnatých, tak i listnatých stromů, především habrů (Carpinus), buků (Fagus), smrků (Picea), borovic (Pinus) a dubů (Quercus). Vyskytuje se jak v malých skupinách tak i jednotlivě.

Možná záměna

Hojná helmovka šedolupenná (Mycena aetites) roste na otevřených stanovištích, především na loukách. Má našedlé lupeny.

Helmovka ojíněná (Mycena leptocephala) a helmovka louhová (Mycena stipata) se vyznačují silným dusičným pachem.

Kuchyňské využití

Je nejedlá.

jižní Čechy 2013 foto Karel Tejkal foto Karel Tejkal foto Karel Tejkal severní plzeňsko jaro 2010

Autorství textů: Martin Bartůšek, Karel Tejkal
Autorství obrázků: Tomáš Chaluš, Karel Tejkal

Literatura

Arne Aronsen, Thomas Laessoe (2016): The genus Mycena s.l., Narayana Press, Denmark
Hagara L. (2014): Ottova encyklopedie hub, Ottovo nakladatelství, Praha
Mycena abramsii – helmovka raná
Robich G. (2007): Mycena d´Europa, Centro Studi Micologici, Trento
Antonín V. (2006): Encyklopedie hub a lišejníků. Academia, Praha
Mycena abramsii – helmovka raná