helmovka krvonohá
Mycena haematopus (Pers.) P. Kumm. 1871
Říše: houby (Fungi)
Kmen: stopkovýtrusné (Basidiomycota)
Třída: rouškaté (Agaricomycetes)
Řád: pečárkotvaré (Agaricales)
Čeleď: helmovkovité (Mycenaceae)
Rod: helmovka (Mycena)
Synonyma
Agaricus haematopus Pers. 1800
Agaricus haematopus var. haematopus Pers. 1800
Galactopus haematopus (Pers.) Earle 1909
Popis
Klobouk je široký 10–30 mm, kuželovitý, kuželovitě zvoncovitý, nasákavý, v mládí jemně plstnatý, později lysý. Okraj klobouku je roztřepený, barva růžově hnědá, masová, růžově masová, masově hnědá, uprostřed tmavší.
Lupeny jsou bělavé až růžově krémové, ve stáří s červenými skvrnami, ke třeni zoubkem připojené. Ostří je jemně červenohnědé, nejvíce při okraji klobouku. 18–25 lupenů dosahuje ke třeni.
Třeň je válcovitý, 1–3 x 40–80 mm, dutý, barvy obdobné jako klobouk, jemně plstnatý, na bázi s odstávajícími chloupky bílé barvy.
Dužnina je bílo šedá až šedočervená, při poranění roní tekutinu červenohnědé barvy. Vůně i chuť jsou jemně ředkvové.
Výtrusný prach je bílý.
Výtrusy jsou oválné, 8–11 x 5–7 µm, amyloidní.
Basidie jsou 4výtrusé. Cheilocystidy jsou hojné, lahvovité, s dlouhým úzkým výčnělkem. Kaulocystidy jsou nepravidelně kyjovité, často s výběžky.
Výskyt
Roste od května do října. Vyskytuje se samostatně nebo v menších skupinách čítajících přibližně 5–15 plodnic, na tlejících pařezech či kmenech především listnatých stromů a to hlavně buků (Fagus), habrů (Carpinus) a olší (Alnus), některé nálezy byly učiněny i na smrcích (Picea).
Možná záměna
Podobně zbarvenou tekutinu roní také hojná helmovka krvavá (Mycena sanguinolenta), která vytváří drobnější plodnice s hladkým třeněm a nemá roztřepený okraj klobouku.
Helmovka šafránová (Mycena crocata) roste jednotlivě nebo v malých skupinách, při poranění roní oranžově žlutou nebo oranžově červenou tekutinu.
Kuchyňské využití
Je nejedlá.
Autorství textů: Martin Bartůšek, Karel Tejkal
Autorství obrázků: Karel Tejkal