Atlas hub / Nálezy

helmovka krvavá
Mycena sanguinolenta (Alb. & Schwein.) P. Kumm. 1871

Říše: houby (Fungi)

Kmen: stopkovýtrusné (Basidiomycota)

Třída: rouškaté (Agaricomycetes)

Řád: pečárkotvaré (Agaricales)

Čeleď: helmovkovité (Mycenaceae)

Rod: helmovka (Mycena)

Synonyma

Agaricus cruentus Fr. 1821

Agaricus sanguinolentus Alb. & Schwein. 1805

Galactopus sanguinolentus (Alb. & Schwein.) Murrill 1916

Mycena cruenta (Fr.) Quél. 1872

Popis

Klobouk je široký do 20 mm, ale většinou menší, jen kolem 10 mm, kuželovitý nebo zvoncovitý, někdy s hrbolkem, téměř ke středu prosvítavě rýhovaný, růžově až masově červenohnědý, s tmavším často vínově červeným středem nebo i okrajem klobouku.

Lupeny jsou bílé nebo našedlé, s vínově červeným nebo červenohnědým ostřím, ke třeni úzce připojené, někdy s krátkým zoubkem. 13 až 17 lupenů dosahuje ke třeni.

Třeň je válcovitý, 20–70 x 1–2 mm, na vrcholu nepatrně ojíněný, dále holý, světle hnědý nebo hnědý s vínovým nebo fialovým odstínem, u báze hustě porostlý bílými vlákny.

Dužnina je tenká. Vůně a chuť jsou slabě ředkvové. Má-li dostatek vláhy, pak při poranění roní tmavě červené mléko, zejména u báze třeně.

Výtrusný prach je bílý.

Výtrusy jsou eliptické nebo kapkovité, 8–10 x 4–6 µm, amyloidní.

Cheilocystidy jsou štíhle vřetenovité, 25–55 x 6,5–10 µm, vybíhající ostře do špičky. Trama lupenů je dextrinoidní.

Výskyt

Je velmi hojná. Roste od června do října, na rostlinných zbytcích mezi trávou, mechem, lišejníky nebo v lese na opadu jehličnatých i listnatých stromů. Najdeme ji jak v rašeliníku, tak při vydatné závlaze i na dosti suchých stanovištích.

Možná záměna

Helmovka krvonohá (Mycena haematopus), která ovšem zpravidla vyrůstá na tlejících zbytcích listnáčů, především buků (Fagus), je celkově robustnější a okraj klobouku mívá třásnitě potrhaný.

Helmovka hnědopurpurová (Mycena purpureofusca) neroní tekutinu a barevné tóny plodnic a ostří lupenů jsou více ve fialových odstínech.

Helmovka červenobřitá (Mycena rubromarginata). Plodnice neroní červenou tekutinu, ale jinak velký kandidát na případnou záměnu. Liší se i mikroskopicky, má větší výtrusy a nepravidelně větvené cheilocystidy.

foto Karel Tejkal foto Karel Tejkal foto Karel Tejkal foto Karel Tejkal

Autorství textů: Karel Tejkal, Martin Bartůšek
Autorství obrázků: Karel Tejkal

Literatura

Holec J., Beran M., Kříž M. (2017): Atlas hub Šumavy a Novohradských hor. Nakladatelství Karmášek, České Budějovice.
Arne Aronsen, Thomas Laessoe (2016): The genus Mycena s.l., Narayana Press, Denmark
Fellner R. (2016): Atlas krkonošských mechorostů, lišejníků a hub 2, Správa Krkonošského národního parku
Hagara L. (2014): Ottova encyklopedie hub, Ottovo nakladatelství, Praha
Mycena sanguinolenta – helmovka krvavá
Holec J., Bielich A., Beran M. (2012): Přehled hub střední Evropy. Academia, Praha
Mycena sanguinolenta – helmovka krvavá
Papoušek T. (2010): Velký fotoatlas hub z jižních Čech, 2. opravené vydání
Antonín V. (2006): Encyklopedie hub a lišejníků. Academia, Praha
Mycena sanguinolenta – helmovka krvavá
Hagara L., Antonín V., Baier J. (2005): Houby. Aventinum, Praha