Atlas hub / Nálezy

špička obecná
Marasmius oreades (Bolton) Fr. 1836

Říše: houby (Fungi)

Kmen: stopkovýtrusné (Basidiomycota)

Třída: rouškaté (Agaricomycetes)

Řád: pečárkotvaré (Agaricales)

Čeleď: špičkovité (Marasmiaceae)

Rod: špička (Marasmius)

Synonyma

Agaricus coriaceus Lightf. 1777

Agaricus oreades Bolton 1792

Agaricus pratensis Huds. 1778

Collybia oreades (Bolton) P. Kumm. 1871

Gymnopus pratensis Gray 1821

Marasmius caryophylleus 1889

Pleurotus caryophylleus (Schaeff.) Sacc. 1887

Popis

Klobouk je široký 15–50 mm, nejprve polokulovitý nebo oble kuželovitý, později plochý se středovým hrbolkem, hygrofánní, na okraji někdy rýhovaný. Povrch klobouku je hladký, lysý, za vlhka okrový a lesklý, za sucha vybledající, výjimečně s růžovými odstíny.

Lupeny jsou řídké, prostřídané kratšími lupénky, bělavé až okrové, u třeně vykrojené.

Třeň je válcovitý, 40–70 x 3–5 mm, plný, tuhý, pružný, v mládí jemně plstnatý, později lysý, bělavý až světle hnědý, obvykle světlejší než klobouk, na bázi s bílým bazálním myceliem.

Dužnina je bělavá, chrupavčitá, v třeni houževnatá. Vůně je příjemná, houbová, někdy mírně hořkomandlová. Chuť je mírná, příjemná.

Výtrusný prach je bílý.

Výtrusy jsou kapkovité, 7–10 x 4–6 µm, průsvitné, hladké, neamyloidní.

Chelocystidy chybí.

foto Karel Tejkal
zralé výtrusy (H2O)

Výskyt

Roste od dubna do listopadu na loukách, pastvinách, mezích, v parcích, sadech a zahradách, ve skupinách, většinou mimo les. Někdy tvoří čarovné kruhy. Vyrůstá především po deštích. Je hojná.

Možná záměna

Špička chlumní (Marasmius collinus) má hladký a křehký třeň, hustší lupeny a podle Laessoe a Petersen (2019) spíše nepříjemnou vůni připomínající bedlu hřebenitou (Lepiota cristata).

Špička kožová (Marasmius torquescens) roste v lesích v opadu listnáčů, má tmavě rezavě hnědou až černou spodní část třeně.

Špička Wynneové (Marasmius wynneae) má světlý bělavý klobouk, tmavou bázi třeně a menší výtrusy.

Podobné penízovky rodu Gymnopus, např. hojná penízovka dubová (Gymnopus dryophilus), mají výrazně hustší lupeny.

Kuchyňské využití

Zajímavá jedlá houba vhodná především do polévek. Sbírají se jen kloboučky.

foto Karel Tejkal foto Karel Tejkal foto Karel Tejkal foto Karel Tejkal

Autorství textů: Karel Tejkal
Autorství obrázků: Karel Tejkal

Literatura

Vít A., Socha R. (2019): Naše jedlé houby 13 - Jarní houby II. Česká mykologická společnost. Mykologický sborník 1/2019.
Holec J., Beran M., Kříž M. (2017): Atlas hub Šumavy a Novohradských hor. Nakladatelství Karmášek, České Budějovice.
Fellner R. (2016): Atlas krkonošských mechorostů, lišejníků a hub 2, Správa Krkonošského národního parku
Hagara L. (2014): Ottova encyklopedie hub, Ottovo nakladatelství, Praha
Marasmius oreades – špička obecná
Holec J., Bielich A., Beran M. (2012): Přehled hub střední Evropy. Academia, Praha
Marasmius oreades – špička obecná
Papoušek T. (2010): Velký fotoatlas hub z jižních Čech, 2. opravené vydání
Antonín V. (2006): Encyklopedie hub a lišejníků. Academia, Praha
Marasmius oreades – špička obecná
Hagara L., Antonín V., Baier J. (2005): Houby. Aventinum, Praha
František Částek (1999): Špička obecná - zarputilý dobyvatel rekultivovaných ploch. Česká mykologická společnost. Mykologický sborník 4/1999.
Částek František, 1997. Okupace rekultivovaných ploch špičkou obecnou. Česká mykologická společnost. Mykologický sborník 1/1997.
Ladislav Hagara (1993): Atlas hub. Neografia, Martin