Atlas hub / Nálezy

kozák habrový
Leccinum pseudoscabrum (Kallenb.) Šutara 1989

Říše: houby (Fungi)

Kmen: stopkovýtrusné (Basidiomycota)

Třída: rouškaté (Agaricomycetes)

Řád: hřibotvaré (Boletales)

Čeleď: hřibovité (Boletaceae)

Rod: kozák (Leccinum)

Synonyma

Krombholzia pseudoscabra (Kallenb.) Vassilkov 1955

Krombholziella carpini (R. Schulz) Alessio 1985

Krombholziella pseudoscabra (Kallenb.) ?utara 1982

Leccinellum carpini (R. Schulz) Bresinsky & Manfr. Binder 2003

Leccinellum pseudoscabrum (Kallenb.) Mikšík 2017

Leccinum carpini (R. Schulz) M.M. Moser ex D.A. Reid 1965

Trachypus carpini (R. Schulz) J. Favre 1948

Popis

Klobouk je 40–120 mm široký, nejprve polokulovitý, později poduškovitě sklenutý. Pokožka klobouku je za vlhka jemně slizká, (okrově) hnědá až šedohnědá, někdy s olivovým odstínem, v mládí obvykle nápadně vrásčitá, později (zejména za sucha) často rozpraskaná.

Rourky jsou nejprve bělavé, později šedohnědé, u třeně volné. Póry jsou drobné, okrouhlé, zbarvené podobně jako rourky, po poranění podobně jako rourky téměř černají.

Třeň je kyjovitý, někdy válcovitý, 70–120 x 10–25 mm, bílý později šednoucí, pokrytý šedými nebo černými šupinkami.

Dužnina je bílá, na řezu se poměrně rychle zbarvuje, někdy přes odstíny růžové nebo šedočervené, nakonec je šedá až černá. Vůně je nenápadně houbová. Chuť je mírná, příjemná.

Výtrusný prach je hnědý.

Výtrusy jsou úzce eliptické nebo vřetenovité, 12–20 x 5–6 µm, hladké.

zralé výtrusy H2O

Výskyt

Roste od června do října, místy hojně, od nížin do pahorkatin, především pod habry, někdy i pod lískami.

Možná záměna

Pod břízami roste kozák březový (Leccinum scabrum), kozák zelenošedý (Leccinum brunneogriseolum) a kozák barvoměnný (Leccinum variicolor), jejichž dužnina na řezu zůstává neměnná nebo (zejména v bázi třeně) mírně zelená.

Kozák dubový (Leccinum crocipodium), jehož dužnina na řezu šedne až černá, má žluté rourky a celá plodnice je barevně laděna do žluta.

Pod osikami roste kozák topolový (Leccinum duriusculum) s často robustními plodnicemi, s šednoucí nebo (ve třeni) modrozelenající dužninou.

Kuchyňské využití

Je jedlý a chutný. Ke sběru doporučujeme mladší plodnice, starší mohou mít měkký vodnatý klobouk a tuhý vláknitý třeň.

foto Karel Tejkal foto Karel Tejkal foto Tomáš Chaluš foto Tomáš Chaluš foto Tomáš Chaluš

Autorství textů: Karel Tejkal
Autorství obrázků: Karel Tejkal, Tomáš Chaluš

Literatura

Hagara L. (2014): Ottova encyklopedie hub, Ottovo nakladatelství, Praha
Leccinum pseudoscabrum – kozák habrový
Holec J., Bielich A., Beran M. (2012): Přehled hub střední Evropy. Academia, Praha
Leccinum pseudoscabrum – kozák habrový
Papoušek T. (2010): Velký fotoatlas hub z jižních Čech, 2. opravené vydání
Šutara J., Mikšík M., Janda V. (2009): Hřibovité houby. Academia, Praha
Antonín V. (2006): Encyklopedie hub a lišejníků. Academia, Praha
Leccinum carpini – kozák habrový
Hagara L., Antonín V., Baier J. (2005): Houby. Aventinum, Praha
Ladislav Hagara (1993): Atlas hub. Neografia, Martin