ryzec ploštičný
Lactarius subumbonatus Lindgr. 1845
Říše: houby (Fungi)
Kmen: stopkovýtrusné (Basidiomycota)
Třída: rouškaté (Agaricomycetes)
Řád: holubinkotvaré (Russulales)
Čeleď: holubinkovité (Russulaceae)
Rod: ryzec (Lactarius)
Synonyma
Lactifluus subumbonatus (Lindgr.) Kuntze 1891
Popis
Klobouk je široký 30–80 mm, zprvu sklenutý, později plochý, v dospělosti prohloubený, někdy s centrálním hrbolem, na okraji často zprohýbaný, vrásčitý, suchý a matný, rezavě červenohnědý až černohnědý.
Lupeny jsou prořídlé, žluté, později žlutohnědé až skořicově hnědé, ke třeni široce připojené až krátce sbíhavé.
Třeň je válcovitý, 25–50 x 5–15 mm, na bázi často zúžený, nažloutlý, hnědookrový, trochu světlejší než klobouk, v dospělosti dutý.
Dužnina je křehká, krémová, špinavě okrová až hnědě načervenalá, na řezu neměnná. Mléko je čiré nebo téměř čiré, vodnaté. Vůně je ploštičná, při zasychání silně kořeněná (maggi, libeček). Chuť je nepříjemná, nepalčivá.
Výtrusný prach je bělavý až světle okrový.
Výtrusy jsou téměř kulovité, 6,5–8,5 x 6–8, síťnaté.
Výskyt
Roste od června do října, většinou v malých skupinách v listnatých a smíšených lesích, především pod duby. Hojnější je v teplejších oblastech.
Možná záměna
Podobná je vůně dužniny ryzce hnědého (Lactarius helvus) a ryzce kafrového (Lactarius camphoratus). Ryzec hnědý vytváří obvykle mohutnější plodnice, roste hojně ve vlhkých smrčinách, často v porostech rašeliníku. Plodnice ryzce kafrového jsou včetně třeně rezavě hnědé, někdy s fialově purpurovými odstíny.
Podobnou vůni vykazuje i vzácnější ryzec maličký (Lactarius rostratus) s drobnými plodnicemi rostoucími pod buky.
Ryzec syrovátkový (Lactarius serifluus), často uváděný ve starších atlasech místo ryzce ploštičného, je patrně středomořským druhem, který se v České republice nevyskytuje. Někdy jsou oba druhy synonymizovány.
Kuchyňské využití
V literatuře je uváděn jako jedlá, jindy jako nejedlá houba.
Autorství textů: Karel Tejkal
Autorství obrázků: Karel Tejkal