Atlas hub / Nálezy

ryzec lososový
Lactarius salmonicolor R. Heim & Leclair 1953

Říše: houby (Fungi)

Kmen: stopkovýtrusné (Basidiomycota)

Třída: rouškaté (Agaricomycetes)

Řád: holubinkotvaré (Russulales)

Čeleď: holubinkovité (Russulaceae)

Rod: ryzec (Lactarius)

Synonyma

Lactarius salmoneus R. Heim & Leclair 1950

Lactarius subsalmoneus Pouzar 1954

Popis

Klobouk je 30–120 mm široký, zprvu ploše vyklenutý, ve středu obvykle mírně prohloubený, s dlouho podehnutým okrajem, později plochý až nálevkovitý, s okrajem ostrým a někdy zvlněným. Pokožka je lososově až broskvově oranžová, nejvýše nepříliš zřetelně soustředně pásovaná, za vlhka lepkavá, v dospělosti jen vzácně s nekontrastními šedozelenými skvrnami.

Lupeny jsou mírně sbíhavé, někdy větvené nebo propojené, oranžové, s lupénky.

Třeň je válcovitý nebo směrem k bázi mírně zúžený, o velikosti 10–70 x 10–25 mm, hladký, lesklý, lososově až broskvově oranžový, ďubkovaný, v dospělosti dutý.

Dužnina je bělavá až krémová, na řezu se rychle zbarvuje do oranžova, postupně až vínově. Chuť je mírná, kořeněná, později svíravá, vůně ovocná. Mléko je za čerstva zářivě oranžové, po chvíli až vínově oranžové, chutná obdobně jako dužnina.

Výtrusný prach je okrový (#FDA), jeho barva přibližně odpovídá hodnotě 3b–3c podle stupnice Romagnesi (pro holubinky).

Výtrusy jsou eliptické, 7,5–10 x 6,5–7,5 µm velké, s nízkou až střední ornamentikou tvořenou nepravidelnými hřebínky až neúplnou síťkou. Heilmann-Clausen a kol. (2000) uvádí velikost výtrusů až 11,8 x 9,5 µm.

foto Karel Tejkal

Výskyt

Roste od července do října, nehojně od pahorkatin výše, výhradně pod jedlemi. Upřednostňuje vápnité až neutrální půdy.

Možná záměna

Od ostatních druhů ryzců s oranžově červeným mlékem jej odlišuje ekologie – růst výhradně pod jedlemi. Dobrou indicií je absence nebo jen vzácný výskyt nazelenalých barevných odstínů na pokožce klobouku.

Kuchyňské využití

Je jedlý, ne však tolik chutný jako ryzec pravý (Lactarius deliciosus) nebo ryzec smrkový (Lactarius deterrimus). Před sběrem ke kuchyňskému využití bychom měli dát přednost jeho ochraně.

foto Karel Tejkal foto Karel Tejkal foto Karel Tejkal

Autorství textů: Karel Tejkal
Autorství obrázků: Karel Tejkal

Literatura

Zíbarová L., Kolényová M., Tejklová T., Zehnálek P. [eds] (2024): Červený seznam hub (makromysetů) České republiky, Příroda 46: 48–192, Praha.
Lactarius salmonicolor – ryzec lososový
Holec J., Beran M., Kříž M. (2017): Atlas hub Šumavy a Novohradských hor. Nakladatelství Karmášek, České Budějovice.
Socha R., Hák J., Kovač J., Vít A. (2015): Ryzce v lese, v kuchyni a s léčivými účinky, Eminent, Praha
Hagara L. (2014): Ottova encyklopedie hub, Ottovo nakladatelství, Praha
Lactarius salmonicolor – ryzec lososový
Papoušek T. (2010): Velký fotoatlas hub z jižních Čech, 2. opravené vydání
Antonín V. (2006): Encyklopedie hub a lišejníků. Academia, Praha
Lactarius salmonicolor – ryzec lososový
Holec J., Beran M. a kol. (2006): Červený seznam hub (makromycetů) České republiky, Agentura ochrany přírody a krajiny České republiky, Praha
Lactarius salmonicolor – ryzec lososový
Hagara L., Antonín V., Baier J. (2005): Houby. Aventinum, Praha
Svoboda J. (2003): Ryzec lososový - Lactarius salmonicolor na Kopci sv. Jana. Česká mykologická společnost. Mykologický sborník 1/2003.
Heilmann-Clausen J., Verbeken A., Vesterholt J. (2000): The genus Lactarius, The Danish Mycological Society, Second printing
Hagara L. (1992): Huby - dvojníky. Obzor, Bratislava