Atlas hub / Nálezy

ryzec pravý
Lactarius deliciosus (L.) Gray 1821

Říše: houby (Fungi)

Kmen: stopkovýtrusné (Basidiomycota)

Třída: rouškaté (Agaricomycetes)

Řád: holubinkotvaré (Russulales)

Čeleď: holubinkovité (Russulaceae)

Rod: ryzec (Lactarius)

Synonyma

Agaricus deliciosus L. 1753

Agaricus lactifluus deliciosus (L.) Pers. 1801

Lactarius pinicola Smotl. ex Z. Schaef. 1970

Lactifluus deliciosus (L.) Kuntze 1891

Popis

Klobouk je široký 40–110 mm, sklenutý s podehnutým až podvinutým okrajem, ve středu mírně prohloubený, později až nálevkovitý s ostrým zvlněným okrajem. Pokožka je lepkavá, za sucha ojíněná, růžově oranžová, oranžová až okrově oranžová, s tmavšími vodnatými skvrnami vytvářejícími někdy kruhový vzor, při poranění zelenající.

Lupeny jsou spíše husté, s četnými lupénky, někdy větvené, oranžové až oranžově okrové, při poranění a ve stáří zelenající, ke třeni připojené až krátce sbíhavé.

Třeň je válcovitý, 30–65 x 15–30 mm, suchý, ojíněný, lososově růžový až oranžový, nepravidelně jamkatě ďubkovaný, v dospělosti dutý.

Dužnina je tuhá, později křehká, oranžová, ve třeni kolem středové dutiny až bělavá, na řezu a při poškození rychle červenající a po delší době zelenající. Vůně je nasládlá. Chuť je mírná, příjemná. Mléko je červenooranžové, po delší době šedozelenající, chuť kořeněná.

Výtrusný prach je krémový.

Výtrusy jsou elipsoidní, 7–9 x 6–7 µm, žebernaté, s ornamentikou vytvářející neúplnou síťku.

zralé výtrusy (Melzerovo činidlo)

Výskyt

Roste od července do října, výhradně pod borovicemi, obvykle ve skupinách, často v trávě při okrajích borových porostů, někdy i v parcích. Upřednostňuje vápnité půdy.

Možná záměna

Ryzec pravý patří do skupiny ryzců s oranžovým mlékem, z nichž všechny jsou jedlé.

Z uvedené skupiny najdeme pod borovicemi ryzec osmahlý (Lactarius quieticolor) s kloboukem až modravě našedlým, v mládí téměř bez zářivě oranžových tónů.

Pod borovicemi roste také ryzec krvomléčný (Lactarius sanguifluus) nebo ryzec polokrvolméčný (Lactarius semisanguifluus) s mlékem zbarvujícím se vínově červeně.

Kuchyňské využití

Ze skupiny ryzců s oranžově zbarveným mlékem je ryzec pravý asi nejchutnější. Vyhlášený je ve sladkokyselém nálevu nebo jen klobouky opečené narychlo na pánvi s trochu soli.

Plodnice špatně snáší transport a skladování, je třeba je rychle zpracovat.

foto Oldřich Jindřich foto Oldřich Jindřich foto Oldřich Jindřich foto Petr Souček

Poznámky k systematice

Ryzec borový (Lactarius pinicola), někdy uváděný jako samostatný druh, považujeme pro účely tohoto atlasu za synonymum pro ryzec pravý (Lactarius deliciosus).

Autorství textů: Karel Tejkal
Autorství obrázků: Oldřich Jindřich, Petr Souček

Literatura

Socha R., Hák J., Kovač J., Vít A. (2015): Ryzce v lese, v kuchyni a s léčivými účinky, Eminent, Praha
Hagara L. (2014): Ottova encyklopedie hub, Ottovo nakladatelství, Praha
Lactarius deliciosus – ryzec pravý
Holec J., Bielich A., Beran M. (2012): Přehled hub střední Evropy. Academia, Praha
Lactarius deliciosus – ryzec pravý
Antonín V. (2006): Encyklopedie hub a lišejníků. Academia, Praha
Lactarius deliciosus – ryzec pravý
Hagara L., Antonín V., Baier J. (2005): Houby. Aventinum, Praha
Laessoe T., Conte A. (2004): Houby. Fortuna Print, Praha, druhé vydání
Heilmann-Clausen J., Verbeken A., Vesterholt J. (2000): The genus Lactarius, The Danish Mycological Society, Second printing
Ladislav Hagara (1993): Atlas hub. Neografia, Martin
Hagara L. (1992): Huby - dvojníky. Obzor, Bratislava