ryzec modřínový
Lactarius porninsis Rolland 1889
Říše: houby (Fungi)
Kmen: stopkovýtrusné (Basidiomycota)
Třída: rouškaté (Agaricomycetes)
Řád: holubinkotvaré (Russulales)
Čeleď: holubinkovité (Russulaceae)
Rod: ryzec (Lactarius)
Synonyma
Lactifluus porninae (Rolland) Kuntze 1898
Popis
Klobouk je široký 30–100 mm, nejprve sklenutý s podvinutým okrajem, později rozprostřený, v dospělosti ve středu prohloubený, živě žlutooranžový, většinou soustředně kruhově pásovaný. Okraj klobouku je v dospělosti často zvlněný a ostrý.
Lupeny jsou poměrně husté, vysoké 3–5 mm, s lupénky, někdy vidlené, ke třeni široce připojené až mírně sbíhavé, světle žlutooranžové.
Třeň je válcovitý, 30–70 x 10–20 mm, žlutooranžový, obvykle mírně světlejší než pokožka klobouku, ve stáří dutý.
Dužnina je bělavá s oranžovým nádechem a s nasládlou ovocnou vůní (jablko, mandarinka). Mléko je bílé, někdy vodnaté, barevně neměnné, stejně jako dužnina na chuť zprvu mírné, později nepříjemně nahořklé až mírně palčivé.
Výtrusný prach je krémový.
Výtrusy jsou oválné, 6,5–9,5 x 5–7,5 µm, s až 0,5 µm vysokými bradavkami propojenými v částečnou až téměř úplnou síťku.
Výskyt
Roste od července do listopadu, roztroušeně, místy hojně, obvykle ve skupinách, výhradně pod modříny, v České republice je nepůvodním druhem.
Možná záměna
Charakteristickými znaky jsou oranžové odstíny na klobouku a růst pod modříny.
Ryzec Bresadolův (Lactarius zonarioides) je robustnější, jeho mléko na vzduchu šedne a roste v horských smrčinách.
Vzhledem, zejména oranžovým zbarvením, může připomínat ryzce ze skupiny ryzce smrkového (Lactarius deterrimus), ty však mají oranžové až červené mléko.
Kuchyňské využití
V české literatuře je označován jako nejedlý druh, v některých oblastech Evropy jej však sbírají či dokonce vyhledávají.
Autorství textů: Karel Tejkal
Autorství obrázků: Karel Tejkal