Atlas hub / Nálezy

ryzec vonný
Lactarius glyciosmus (Fr.) Fr. 1838

Říše: houby (Fungi)

Kmen: stopkovýtrusné (Basidiomycota)

Třída: rouškaté (Agaricomycetes)

Řád: holubinkotvaré (Russulales)

Čeleď: holubinkovité (Russulaceae)

Rod: ryzec (Lactarius)

Synonyma

Agaricus glyciosmus Fr. 1818

Lactifluus glyciosmus (Fr.) Kuntze 1891

Popis

Klobouk je široký 15–60 mm, nejprve vyklenutý a plstnatý, avšak brzy pupkovitě prohloubený, v dospělosti mělce nálevkovitý, ve středu někdy s malým hrbolkem, bledohnědý, šedavě hnědý, občas s jemným fialovým nádechem, nepásovaný, nanejvýš s nevýraznými náznaky pásování. Okraj je v mládí podehnutý, v dospělosti ostrý a někdy jemně radiálně vroubkovaný.

Lupeny jsou spíše husté, proložené hojnými lupénky, u třeně připojené nebo mírně zoubkem sbíhavé, smetanové, narůžovělé, ve stáří šedohnědě skvrnité.

Třeň je válcovitý, 20–50 x 5–10 mm, směrem k bázi někdy zúžený, šedookrový, pod kloboukem ojíněný, ve spodní části plstnatý, v dospělosti dutý.

Dužnina tenká, křehká, chuť zpočátku mírná, později mírně palčivá, vůně příjemná kořeněná, při zasychání až kokosová. Mléko hojné, bělavé až vodnaté, neměnné, palčivé.

Výtrusný prach je smetanový, barva přibližně odpovídá hodnotě 2b podle stupnice Romagnesi (pro holubinky).

Výtrusy jsou eliptické, 6–8,5 x 5–7 µm, se středně vysokými hřebínky vytvářejícími neúplnou síťku.

foto Karel Tejkal

Výskyt

Roste od července do října, především na vlhčích stanovištích pod břízami (Betula), olšemi (Alnus) či vrbami (Salix), obvykle v početnějších skupinách.

Možná záměna

Ryzec libovonný (Lactarius mammosus) vytváří robustnější plodnice a jeho mléko i dužnina jsou výrazně palčivé. Tvoří mykorhizu s jehličnany, především se smrky (Picea) a borovicemi (Pinus).

O něco větší plodnice má také ryzec lilákový (Lactarius lilacinus) vonící spíše po libečku (koření maggi), jehož mléko se při zasycházní zbarvuje šedozeleně.

Po libečku intenzívně voní také spíše masité plodnice ryzce hnědého (Lactarius helvus), rostoucí ve vlhkých jehličnatých lesích, někdy ovšem i pod vtroušenými břízami (Betula), často v mechu a rašeliníku.

foto Karel Tejkal foto Karel Tejkal foto Karel Tejkal

Poznámky k systematice

Česky také ryzec kokoska.

Autorství textů: Karel Tejkal, Martin Bartůšek
Autorství obrázků: Karel Tejkal

Literatura

Fellner R. (2016): Atlas krkonošských mechorostů, lišejníků a hub 2, Správa Krkonošského národního parku
Socha R., Hák J., Kovač J., Vít A. (2015): Ryzce v lese, v kuchyni a s léčivými účinky, Eminent, Praha
Hagara L. (2014): Ottova encyklopedie hub, Ottovo nakladatelství, Praha
Lactarius glyciosmus – ryzec vonný
Holec J., Bielich A., Beran M. (2012): Přehled hub střední Evropy. Academia, Praha
Lactarius glyciosmus – ryzec vonný
Antonín V. (2006): Encyklopedie hub a lišejníků. Academia, Praha
Lactarius glyciosmus – ryzec kokoska
Laessoe T., Conte A. (2004): Houby. Fortuna Print, Praha, druhé vydání
Heilmann-Clausen J., Verbeken A., Vesterholt J. (2000): The genus Lactarius, The Danish Mycological Society, Second printing
Ladislav Hagara (1993): Atlas hub. Neografia, Martin