Atlas hub / Nálezy

ryzec vodopásý
Lactarius aquizonatus Kytöv. 1984

Říše: houby (Fungi)

Kmen: stopkovýtrusné (Basidiomycota)

Třída: rouškaté (Agaricomycetes)

Řád: holubinkotvaré (Russulales)

Čeleď: holubinkovité (Russulaceae)

Rod: ryzec (Lactarius)

Popis

Klobouk je široký 60–150 mm, v mládí s podvinutým okrajem a ve středu mírně nebo pupkovitě vmáčklý, později až nálevkovitý, s dlouho podehnutým, nakonec rovným až mírně zvednutým okrajem. Pokožka klobouku je hladká, na okraji chlupatá, i pod chloupky lepkavá, bělavá nebo nažloutlá, ve středu někdy tmavší, krémová, při okraji klobouku obvykle s několika krémově vodnatými pásy.

Lupeny jsou sbíhavé, s četnými lupénky, u třeně často větvené, krémové až narůžovělé.

Třeň je válcovitý, obvykle dosti krátký, 20–60 x 15–40 mm, válcovitý, bílý až krémový, ve spodní části obvykle ďubkatý, na bázi někdy jemně chloupkatý, dutý.

Dužnina je bělavá, na řezu pod pokožkou třeně a klobouku postupně žloutnoucí, chuť mírně palčivá nebo svíravá, vůně slabě nakysle ovocná. Mléko je bílé, nehojné, na vzduchu rychle citrónově žluté, chutná mírně nahořkle nebo palčivě.

Výtrusný prach je smetanový, jeho barva odpovídá hodnotě 2a-2b podle stupnice Romagnesi (pro holubinky).

Výtrusy jsou eliptické, spíše drobné a především úzké, 6–8,5 x 4–6 µm, s nízkou až střední ornamentikou vytvářející někdy téměř úplnou síťku.

foto Karel Tejkal

Výskyt

Roste vzácně na sušších lokalitách v jehličnatých i listnatých lesích, často pod břízou, borovicí, vrbou nebo osikou. Srpen až říjen.

Možná záměna

Dobrými poznávacími znaky jsou rychle žloutnoucí nehojné mléko, ďubkovaná báze třeně a úzké výtrusy.

Ryzec citrónový (Lactarius citriolens) má pokožku klobouku v dospělosti výrazně žlutou, neďubkovaný třeň s obvykle ochmýřenou bází a širší výtrusy. Roste v termofytiku na bazickém podloží pod duby, habry a lískami.

Ryzec ohrnutý (Lactarius resimus) je bledší, bez výraznějšího pásování, s pokožkou klobouku spíše hladkou, jen při okraji u mladších plodnic můžeme najít krátké chloupky. Má také větší a širší výtrusy.

Záměna může nastat i za ryzec pýřitý (Lactarius pubescens), ten má však mléko bílé a neměnné.

foto Karel Tejkal foto Karel Tejkal foto Karel Tejkal

Autorství textů: Karel Tejkal
Autorství obrázků: Karel Tejkal

Literatura

Zíbarová L., Kolényová M., Tejklová T., Zehnálek P. [eds] (2024): Červený seznam hub (makromysetů) České republiky, Příroda 46: 48–192, Praha.
Lactarius aquizonatus – ryzec vodopásý
Špinar P. (2020): Vzácné houby Táborska. Nakladatelství OSSIS, Tábor.
Hagara L. (2014): Ottova encyklopedie hub, Ottovo nakladatelství, Praha
Lactarius aquizonatus – ryzec vodopásý
Heilmann-Clausen J., Verbeken A., Vesterholt J. (2000): The genus Lactarius, The Danish Mycological Society, Second printing