Atlas hub / Nálezy

chřapáč obecný
Helvella acetabulum (L.) Quél. 1874

Říše: houby (Fungi)

Kmen: vřeckovýtrusné (Ascomycota)

Třída: terčoplodé (Pezizomycetes)

Řád: kustřebkotvaré (Pezizales)

Čeleď: chřapáčovité (Helvellaceae)

Rod: chřapáč (Helvella)

Synonyma

Acetabula sulcata (Pers.) Fuckel 1870

Acetabula vulgaris Fuckel 1870

Macroscyphus acetabuliforme Gray 1821

Octospora acetabulum (L.) Timm 1788

Paxina acetabulum (L.) Kuntze 1891

Paxina sulcata (Pers.) Kuntze 1891

Peziza acetabulum L. 1753

Peziza sulcata Pers. 1801

Popis

Plodnice typu apothécium je většinou zřetelně rozdělena na klobouk a třeň.

Klobouk je široký 20–80 (100) mm, nejprve polokulovitý nebo pohárovitý, později spíše miskovitý s nepravidelným nebo i potrhaným okrajem. Vnitřní plodná strana klobouku je hladká, žlutohnědá, hnědá nebo šedohnědá, někdy s lehkým olivovým odstínem, vnější strana bývá světlejší, jemně pýřitá, od třeně někdy až do poloviny klobouku žebernatá.

Třeň je většinou dosti krátký, 10–60 x 10–30 mm, bělavý až světle okrový, výrazně žebernatý, s poměrně ostrýmy hranami žeber.

Dužnina je tenká, křehká, bělavá, chuť a vůně jsou nevýrazné nebo jemně (příjemně) houbové.

Výtrusný prach ke bílý.

Výtrusy jsou široce oválné, 17–21 x 13–15 µm, hladké, s velkou centrální kapkou.

zralé výtrusy (H2O)
vřecka s výtrusy (H2O)

Výskyt

Roste jednotlivě nebo ve skupinách, na zemi, především v listnatých lesích (dub, habr, líska). Objevuje se nejvíce od konce dubna do června, výrazně méně často v létě a na podzim. Je místy hojný, na stejných stanovištích roste i několik let po sobě. Pravděpodobně se jedná o mykorhizní druh.

Možná záměna

Chřapáč rýhonohý (Helvella costifera) má o něco menší, šedivě zbarvené plodnice. Žebrování třeně je výrazné, hrana žeber je však zaoblená.

Chřapáč běločerný (Helvella leucomelaena) tvoří také menší plodnice a roste obvykle pod borovicemi. Má jen slabě vyvinutý třeň a pravidelněji kulovitý (později však ploše rozprostřený) klobouk.

Kuchyňské využití

Jedlá houba cenná časnou dobou růstu, vyplatí se ji však sbírat jen když se objeví ve větším množství.

foto Karel Tejkal foto Karel Tejkal foto Karel Tejkal foto Karel Tejkal

Poznámky k systematice

Starší český název je kališník obecný.

Autorství textů: Karel Tejkal
Autorství obrázků: Karel Tejkal

Literatura

Vít A., Socha R. (2020): Naše jedlé houby 17 – Jarní houby III. Česká mykologická společnost. Mykologický sborník 1/2020.
Vít A., Socha R. (2020): Naše jedlé houby 17 – Jarní houby III. Česká mykologická společnost. Mykologický sborník 1/2020.
Helvella acetabulum – kališník obecný
Hagara L. (2014): Ottova encyklopedie hub, Ottovo nakladatelství, Praha
Helvella acetabulum – kališník obecný
Holec J., Bielich A., Beran M. (2012): Přehled hub střední Evropy. Academia, Praha
Helvella acetabulum – chřapáč obecný (kališník obecný)
Papoušek T. (2010): Velký fotoatlas hub z jižních Čech, 2. opravené vydání
Borovička J., Marounek D. (2010): Chřapáče hojné i vzácné. Česká mykologická společnost. Mykologický sborník 3-4/2010.
Antonín V. (2006): Encyklopedie hub a lišejníků. Academia, Praha
Helvella acetabulum – chřapáč obecný
Hagara L., Antonín V., Baier J. (2005): Houby. Aventinum, Praha