chřapáč žebernatý
Helvella costifera Nannf. 1953
Říše: houby (Fungi)
Kmen: vřeckovýtrusné (Ascomycota)
Třída: terčoplodé (Pezizomycetes)
Řád: kustřebkotvaré (Pezizales)
Čeleď: chřapáčovité (Helvellaceae)
Rod: chřapáč (Helvella)
Popis
Plodnice jsou zřetelně rozděleny na klobouk a třeň.
Klobouk je 20–60 mm široký, nejprve polokulovitý, později miskovitý, nakonec téměř plochý (rozprostřený). Vnitřní plodná strana je hladká, většinou šedá, světle šedá nebo šedohnědá. Vnější strana plodnice je v mládí bíle ojíněná. Okraj klobouku je obvykle nepravidelně zprohýbaný.
Třeň, 10–20 x 10 mm, je výrazně žebrovaný a žebra plynule přechází na spodní stranu klobouku. Jsou bělavá až světle šedá, v mládí dosahují téměř k okraji klobouku, v dospělosti asi do třetiny jeho šířky.
Dužnina je křehká, chrupavčitá, bez výrazné vůně a chuti.
Výtrusy jsou široce elipsoidní, 16–21 x 11–13,5 µm, obvykle s jednou velkou středovou kapkou, hladké.
Ve vřecku je 8 výtrusů. Parafýzy jsou válcovité, přehrádkované, na konci mírně kyjovitě rozšířené.
Výskyt
Roste od června do září, jednotlivě nebo v menších skupinách, především na humózních a vápenitých půdách, v listnatých i jehličnatých lesích, parcích, křovinách, podél cest. Vyhledává vlhčí zastíněná stanoviště. Je uveden v Holec a kol. (2006) jako kriticky ohrožený druh, ale může být i přehlížen. V některých letech je nalézán častěji, jindy chybí.
Možná záměna
Chřapáč obecný (Helvella acetabulum) vytváří větší, spíše hnědě zbarvené plodnice a roste již od dubna. Rozdíly v charakteru žebrování (ostřejší, tupé), uváděné v literatuře, nemusí být význačné.
Kuchyňské využití
Je nejedlý.
Poznámky k systematice
Také je užíváno české pojmenování chřapáč nebo kališník kosťovitý nebo chřapáč žebernatý.
Autorství textů: Karel Tejkal, Martin Bartůšek
Autorství obrázků: Tomáš Chaluš, Karel Tejkal, Oldřich Jindřich