hvězdovka trojitá
Geastrum triplex Jungh. 1840
Říše: houby (Fungi)
Kmen: stopkovýtrusné (Basidiomycota)
Třída: rouškaté (Agaricomycetes)
Řád: hvězdovkotvaré (Geastrales)
Čeleď: hvězdovkovité (Geastraceae)
Rod: hvězdovka (Geastrum)
Synonyma
Geastrum michelianum W.G. Sm. 1873
Popis
Plodnice jsou v mládí cibulovité, jen částečně zanořené v substrátu, 20–50 mm široké. Vnější okrovka rozpukává na 5–8 hrubě masitých cípů, přičemž vnitřní vrstva vnější okrovky vlivem teploty a vlhkosti rozpukává a často vytváří dodatečný límeček kolem teřichu (odtud druhový název trojitá). Rozložená plodnice má v průměru 40–150 mm, cípy jsou v mládí na svrchní straně bělavé, v dospělosti krémové až hnědé. Teřich je bez krčku, široký 20–40 mm, kulovitý nebo zploštělý, hladký, matný, světle šedohnědý. Peristom je kuželovitý, s roztřepeným ústím a ohraničeným dvorcem.
Výtrusný prach je hnědý.
Výtrusy jsou kulovité, 4–6 µm v průměru, bradavčité.
Výskyt
Roste od července do října, často ve skupinách na humózních půdách, v lesích, parcích nebo křovinách, na zastíněných stanovištích. V teplejších oblastech je vcelku hojná.
Možná záměna
Typickým znakem jsou mohutné nápadné plodnice.
Hvězdovka brvitá (Geastrum fimbriatum) je menší, bez zřetelně ohraničeného dvorce peristomu.
Hvězdovka červenavá (Geastrum rufescens) je obvykle narůžovělá nebo načervenalá a nevytváří límeček z rozpraskané vnější okrovky.
Kuchyňské využití
Je nejedlá.
Poznámky k systematice
Geastrum triplex byla popsána z Indonésie a ukazuje se, že evropská hvězdovka trojitá je jiným druhem pojmenovaným Geastrum michelianum. Pro kontinuitu s existující recentní literaturou (prozatím) pro hvězdovku trojitou ponecháváme starší, dnes již neplatné označení.
Autorství textů: Karel Tejkal
Autorství obrázků: Tomáš Chaluš, Oldřich Jindřich, Věra Svobodová