hvězdovka brvitá
Geastrum fimbriatum Fr. 1829
Říše: houby (Fungi)
Kmen: stopkovýtrusné (Basidiomycota)
Třída: rouškaté (Agaricomycetes)
Řád: hvězdovkotvaré (Geastrales)
Čeleď: hvězdovkovité (Geastraceae)
Rod: hvězdovka (Geastrum)
Synonyma
Geastrum sessile (Sowerby) Pouzar 1971
Geastrum tunicatum Vittad. 1842
Lycoperdon sessile Sowerby 1809
Popis
Plodnice jsou v mládí kulovité nebo téměř kulovité o průměru 10 až 40 mm, tmavohnědé, nahoře s tupým hrotem. V dospělosti vnější okrovka puká do 5 až 12 nestejně velkých cípů, na vnitřní straně bělavých, našedlých či světle okrových. Rozevřené plodnice mají průměr až 60 mm a výšku do 30 mm.
Průměr teřichu bývá 5 až 30 mm, teřich je kulovitý, hladký, přisedlý, bez krčku. Vnitřní okrovka je papírovitá, měkká, na povrchu bělavá, světle hnědá až tabákově hnědá, většinou tmavší než vnitřní strana cípů. Vláknitě brvité ústí je prodlouženo do krátkého límečku, který není terčovitě ohraničen.
Výtrusný prach je světle okrový až hnědý.
Výtrusy jsou kulovité, o průměru 3–4 µm, drobně bradavčité.
Výskyt
Roste od července do listopadu, většinou ve skupinách, v jehličnatých i listnatých lesích, parcích nebo křovinách. Upřednostňuje smrky. Mezi hvězdovkami patří k hojnějším druhům. Staré plodnice zůstávají na stanovišti často až do následující sezóny.
Možná záměna
Hvězdovka červenavá (Geastrum rufescens) vytváří o něco větší plodnice s červenými odstíny.
Vzácná hvězdovka vakovitá (Geastrum rufescens) má kolem ústí teřich terčík.
Kuchyňské využití
Je nejedlá.
Autorství textů: Karel Tejkal
Autorství obrázků: Karel Tejkal, Oldřich Jindřich