hvězdovka červenavá
Geastrum rufescens Pers. 1801
Říše: houby (Fungi)
Kmen: stopkovýtrusné (Basidiomycota)
Třída: rouškaté (Agaricomycetes)
Řád: hvězdovkotvaré (Geastrales)
Čeleď: hvězdovkovité (Geastraceae)
Rod: hvězdovka (Geastrum)
Synonyma
Geaster rufescens Pers. 1801
Geastrum readeri Cooke & Massee 1888
Geastrum schaefferi Vittad. 1842
Geastrum vulgatum Vittad. 1842
Plecostoma rufescens (Pers.) Desv. 1809
Popis
Hvězdovka červenavá patří mezi naše největší hvězdovky.
Plodnice jsou nejprve uzavřené kulovité o průměru 20–50 mm.
Vnější okrovka rozpukává na 5–10 nestejnoměrných cípů, které jsou zprvu pevné, masité a bledé, rychle se však zbarvují do růžova až do červena, postupně při zasychání tmavnou, rozpraskávají a ztenčují se. Šířka dospělé plodnice s rozvinutými cípy dosahuje až 100 mm.
Plodná kulovitá část o průměru 10–30 mm vyrůstá obvykle z krátkého krčku, je okrová až hnědá a v horní části je opatřena brvitým otvorem (peristomem) pro vypouštění výtrusů.
Výtrusný prach je hnědý.
Výtrusy jsou kulovité, široké 4–5 µm, s ornamentikou tvořenou izolovanými bradavkami.
Výskyt
Roste od srpna do listopadu, dosti hojně zejména v jehličnatých lesích, ale vyroste i pod listnáči nebo na místech ovlivněných lidskou činností. Suché plodnice lze nalézt až do jara příštího roku.
Možná záměna
Hvězdovka brvitá (Geastrum fimbriatum) vytváří menší plodnice, kterým chybí výraznější načervenalé zbarvení a jsou bez krčku.
Hvězdovka trojitá (Geastrum triplex) může patří také mezi velké hvězdovky. Chybí načervenalé zbarvení a její cípy brzy soustředně rozpraskávají, čímž kolem teřichu vytváří jakoby límec.
Kuchyňské využití
Je nejedlá.
Autorství textů: Karel Tejkal, Martin Bartůšek
Autorství obrázků: Karel Tejkal, Oldřich Jindřich