Atlas hub / Nálezy

troudnatec kopytovitý
Fomes fomentarius (L.) J.J. Kickx 1867

Říše: houby (Fungi)

Kmen: stopkovýtrusné (Basidiomycota)

Třída: rouškaté (Agaricomycetes)

Řád: chorošotvaré (Polyporales)

Čeleď: chorošovité (Polyporaceae)

Rod: troudnatec (Fomes)

Synonyma

Polyporus fomentarius (L.) Fr. 1816

Popis

Plodnice jsou víceleté, kloboukaté, bokem (bez třeně) přirostlé k substrátu. Sousední klobouky často vzájemně srůstají. Mladé plodnice mohou za vlhka vylučovat kapky čiré tekutiny (gutace).

Klobouk je kopytovitý, 50–500 mm široký, až 250 mm tlustý. Na horní straně soustředně pásovaný, se zaoblenou hranou. Povrch je šedý, šedohnědý nebo hnědookrový.

Rourky jsou rezavě hnědé, vrstevnaté, v jedné vrstvě až 10 mm vysoké, s drobnými, krémovými, světle okrovými až hnědými póry s hustotou 3–4 na mm, které při otlačení hnědnou.

Dužnina je dřevnatá, okrově hnědá, se světleji mramorovaným drobivým jádrem. Vůně na řezu je okurkově moučná.

Výtrusný prach je bílý.

Výtrusy jsou válcovité, 14–20 x 5–7 μm.

Výskyt

Plodnice nacházíme hojně po celý rok na živých i rozkládajících se kmenech (pařezech) listnáčů, především buků a bříz, zcela výjimečně na jehličnanech. Způsobuje bílou hnilobu napadeného dřeva.

Plodnice po většinu roku zůstávají sterilní, výtrusy se vytváří jen v krátkém období v předjaří nebo časně zjara

Možná záměna

Troudnatec pásovaný (Fomitopsis pinicola) roste častěji na jehličnanech, má tmavší pokožku klobouku kde se často objevují rezavé odstíny, nejstarší části klobouku jsou téměř černé.

Vzácný troudnatec lékařský (Laricifomes officinalis) parazituje na modřínech.

Velké kloboukaté, bokem k substrátu plodnice vytváří také lesklokorka ploská (Ganoderma applanatum), klobouky jsou však ploché, rezavě hnědé. Má hnědý výtrusný prach, kterým jsou plodnice obvykle poprášené.

Velké plodnice ohnivců (Phellinus), například ohnivce obecného (Phellinus igniarius) nebo ohnivce statného (Phellinus robustus), mají vždy rezavé rourky i dužninu.

Kuchyňské využití

Je nejedlý.

Dříve se používal v lékařství (k zástavě krvácení) nebo jako zápalná houba (troud).

foto Karel Tejkal foto Karel Tejkal foto Karel Tejkal foto Karel Tejkal foto Karel Tejkal

Poznámky k systematice

Přestože jde o poměrně snadno určitelný a nezaměnitelný druh, molekulární studie naznačují, že se jedná o komplex více druhů rozlišitelných bezpečně jen pomocí DNA. Pro účely tohoto atlasu můžeme troudnatec kopytovitý uvažovat v širším pojetí (sensu lato).

Autorství textů: Karel Tejkal
Autorství obrázků: Karel Tejkal

Literatura

Vampola P., Charvátová E. (2021): Choroše Evropy ve sbírkách Muzea Vysočiny Jihlava
Fomes fomentarius – troudnatec kopytovitý
Holec J., Beran M., Kříž M. (2017): Atlas hub Šumavy a Novohradských hor. Nakladatelství Karmášek, České Budějovice.
Fellner R. (2016): Atlas krkonošských mechorostů, lišejníků a hub 2, Správa Krkonošského národního parku
Hagara L. (2014): Ottova encyklopedie hub, Ottovo nakladatelství, Praha
Fomes fomentarius – troudnatec kopytovitý
Holec J., Bielich A., Beran M. (2012): Přehled hub střední Evropy. Academia, Praha
Fomes fomentarius – troudnatec kopytovitý
Papoušek T. (2010): Velký fotoatlas hub z jižních Čech, 2. opravené vydání
Antonín V. (2006): Encyklopedie hub a lišejníků. Academia, Praha
Fomes fomentarius – troudnatec kopytovitý
Hagara L., Antonín V., Baier J. (2005): Houby. Aventinum, Praha
Bernichia A. (2005): Polyporaceae, Edizioni Candusso, Italia