černorosol chrupavčitý
Exidia cartilaginea S. Lundell & Neuhoff 1935
Říše: houby (Fungi)
Kmen: stopkovýtrusné (Basidiomycota)
Třída: rouškaté (Agaricomycetes)
Řád: boltcovitkotvaré (Auriculariales)
Čeleď: černorosolovité (Exidiaceae)
Rod: černorosol (Exidia)
Popis
Plodnici tvoří bochánky s nepravidelně zvlněným a často lesklým povrchem, přisedlé k substrátu. Velikost plodnic 5 až 30 mm; někdy jednotlivé plodnice srůstají do větších ploch. V mládí je plodnice bělavá a průsvitná, později zbarvená světle hnědě až jantarově hnědě, chrupavčitě rosolovitá. V chladném a vlhkém prostředí vydrží na substrátu i několik měsíců.
Výtrusný prach je bílý.
Výtrusy jsou válcovité, rohlíčkovitě prohnuté, 10–14 x 3–5 μm, průsvitné, hladké.
Výskyt
Roste roztroušeně až vzácně, celoročně (více však v chladných měsících roku), na spadaných větvích listnatých stromů, především lip. Udáván je také růst na dřevě javorů, bříz, habrů, buků a dubů.
Možná záměna
Mladé světlé (bělavé, průsvitné) plodnice lze zaměnit se vzácným černorosolem bělavým (Exidia thuretiana), který roste na buku a má větší výtrusy.
Světlé a průsvitné mohou být i mladé plodnice černorosolu bukového (Exidia truncata).
Podobně zbarvený černorosol borový (Exidia saccharina) roste na tlejícím dřevě borovic.
Kuchyňské využití
Je nejedlý.
Autorství textů: Karel Tejkal
Autorství obrázků: Karel Tejkal