Atlas hub / Nálezy

černorosol chrupavčitý
Exidia cartilaginea S. Lundell & Neuhoff 1935

Říše: houby (Fungi)

Kmen: stopkovýtrusné (Basidiomycota)

Třída: rouškaté (Agaricomycetes)

Řád: boltcovitkotvaré (Auriculariales)

Čeleď: černorosolovité (Exidiaceae)

Rod: černorosol (Exidia)

Popis

Plodnici tvoří bochánky s nepravidelně zvlněným a často lesklým povrchem, přisedlé k substrátu. Velikost plodnic 5 až 30 mm; někdy jednotlivé plodnice srůstají do větších ploch. V mládí je plodnice bělavá a průsvitná, později zbarvená světle hnědě až jantarově hnědě, chrupavčitě rosolovitá. V chladném a vlhkém prostředí vydrží na substrátu i několik měsíců.

Výtrusný prach je bílý.

Výtrusy jsou válcovité, rohlíčkovitě prohnuté, 10–14 x 3–5 μm, průsvitné, hladké.

Výskyt

Roste roztroušeně až vzácně, celoročně (více však v chladných měsících roku), na spadaných větvích listnatých stromů, především lip. Udáván je také růst na dřevě javorů, bříz, habrů, buků a dubů.

Možná záměna

Mladé světlé (bělavé, průsvitné) plodnice lze zaměnit se vzácným černorosolem bělavým (Exidia thuretiana), který roste na buku a má větší výtrusy.

Světlé a průsvitné mohou být i mladé plodnice černorosolu bukového (Exidia truncata).

Podobně zbarvený černorosol borový (Exidia saccharina) roste na tlejícím dřevě borovic.

Kuchyňské využití

Je nejedlý.

foto Karel Tejkal foto Karel Tejkal foto Karel Tejkal foto Karel Tejkal foto Karel Tejkal foto Karel Tejkal

Autorství textů: Karel Tejkal
Autorství obrázků: Karel Tejkal

Literatura

Špinar P. (2020): Vzácné houby Táborska. Nakladatelství OSSIS, Tábor.
Hagara L. (2014): Ottova encyklopedie hub, Ottovo nakladatelství, Praha
Exidia cartilaginea – černorosol chrupavčitý
Holec J., Beran M. a kol. (2006): Červený seznam hub (makromycetů) České republiky, Agentura ochrany přírody a krajiny České republiky, Praha
Exidia cartilaginea – černorosol chrupavčitý