černorosol borový
Exidia saccharina Fr. 1822
Říše: houby (Fungi)
Kmen: stopkovýtrusné (Basidiomycota)
Třída: rouškaté (Agaricomycetes)
Řád: boltcovitkotvaré (Auriculariales)
Čeleď: černorosolovité (Exidiaceae)
Rod: černorosol (Exidia)
Popis
Plodnice jsou v mládí téměř okrouhlé, mají průměr 10–30 mm, později mohou splývat do ploch o průměru až 200 mm a výšce 25 mm. Jsou ztuha rosolovité, přitisknuté k substrátu, mají hladký lesklý povrch (hymenium), brzy hrbolatý a nepravidelně zvrásněný, jemně žláznatě tečkovaný, později jsou matné výtrusným prachem. Čerstvé plodnice mají světlou až tmavší karamelovou barvu, vysycháním tmavnou až do téměř černé barvy.
Dužnina je želatinovitá, pružná, poloprůsvitná, vysycháním tvrdne, je bez vůně a chuti.
Výtrusný prach bílý, výtrusy válcovité, hladké, 9,5–15 x 3,5–5 μm velké.
Výskyt
Za příhodných podmínek v chladu a vlhku vyrůstá víceméně celoročně, nepříliš hojně, na mrtvém dřevu jehličnanů, především borovic a jedlí. Může dlouho vydržet vysušený, po dešti znovu oživí a může pokračovat v růstu. Snáší mrazy do -5 °C.
Možná záměna
Mezi černorosoly je nejpodobnější černorosol chrupavčitý (Exidia cartilaginea) rostoucí na dřevu listnáčů, především lip.
Podobná rosolovka listovitá (Tremella foliacea) roste především na dřevu listnáčů, tvoří výraznější laloky.
Kuchyňské využití
Je nejedlý.
Autorství textů: Věra Svobodová, Karel Tejkal
Autorství obrázků: Karel Tejkal