černorosol uťatý
Exidia truncata Fr. 1822
Říše: houby (Fungi)
Kmen: stopkovýtrusné (Basidiomycota)
Třída: rouškaté (Agaricomycetes)
Řád: boltcovitkotvaré (Auriculariales)
Čeleď: černorosolovité (Exidiaceae)
Rod: černorosol (Exidia)
Synonyma
Exidia glandulosa (Bull.) Fr. 1822
Popis
Plodnice je široká 20–60 mm, vysoká 10–40 mm, zprvu polokulovitá, později nepravidelně mušlovitá, terčovitá nebo plochá, rosolovitá, hnědá až černá, rozdělená na plodnou a neplodnou stranu. Neplodná strana plodnice je matná, plstnatě štětinatá. Plodnice mohou růst v těsných skupinách, téměř nikdy však nesrůstají.
Rouško (plodná strana plodnice, hymenofor) je hladká, lesklá, s četnými drobnými bradavkami.
Třeň je někdy slabě vyvinut.
Dužnina je pružná, ztuha rosolovitá. Za sucha svraskává a sesychá, po opětovném navlhčení se může oživit.
Výtrusný prach je bílý.
Výtrusy jsou válcovité nebo úzce ledvinovité, 13–22 × 4,5–7 μm, hladké, průsvitné.
Výskyt
Roste celoročně, nejvíce však za vlhkého a chladnějšího počasí na podzim a zjara, svědčí mu i mírná zima. Vyrůstá ve skupinách na odumřelých kmenech a větvích listnatých stromů, především dubů a lip. Místy hojný.
Možná záměna
Černorosol terčovitý (Exidia recisa) tvoří o něco menší hnědé plodnice s hladkým rouškem, bez bradavek. Roste na vrbách a topolech.
Černorosol bukový (Exidia nigricans) nemá plodnici výrazně rozdělenou na plodnou a neplodnou stranu.
Klikatka černá (Bulgaria inquinans) rostoucí často také na dřevě dubů má pravidelněji miskovité plodnice z vnější strany hnědé nebo rezavě hnědé.
Kuchyňské využití
Je nejedlý.
Autorství textů: Karel Tejkal
Autorství obrázků: Karel Tejkal