Atlas hub / Nálezy

závojenka olovová
Entoloma sinuatum (Bull.) P. Kumm. 1871

Říše: houby (Fungi)

Kmen: stopkovýtrusné (Basidiomycota)

Třída: rouškaté (Agaricomycetes)

Řád: pečárkotvaré (Agaricales)

Čeleď: závojenkovité (Entolomataceae)

Rod: závojenka (Entoloma)

Synonyma

Entoloma eulividum Noordel. 1985

Entoloma lividum (Bull.) Quél. 1872

Rhodophyllus lividus (Bull.) Quél. 1886

Rhodophyllus sinuatus (Bull.) Quél. 1888

Popis

Klobouk je široký 50–150 (300) mm, nejprve kuželovitý, později sklenutý až plochý, ve středu obvykle se širokým tupým hrbolkem, bělavý, světle okrový až šedookrový, nehygrofánní, hladký, s vrostle vláknitou a často hedvábně lesklou pokožkou. Okraj klobouku je v mládí podehnutý, v dospělosti často zvlněný.

Lupeny jsou spíše řídké, dlouho nažloutlé, později zbarvené výtrusným prachem do růžova, ke třeni úzce připojené až téměř volné, se zoubkovaným ostřím.

Třeň je v mládí kyjovitý jako u mladých hříbků, v dospělosti válcovitý, 40–150 x 5–35 mm, bílý, krémový nebo našedlý, hladký, vláknitý, pod kloboukem ojíněný.

Dužnina je bílá. Vůně a chuť jsou moučné.

Výtrusný prach je růžový.

Výtrusy jsou hranaté, s 5–6 cípy, 8–11 x 7–10 um, spíše izodiametrické, Q = 1–1,3 (Qav = 1,2).

Bazidie jsou 4výtrusé. Ostří lupenů je plodné, cheilocystidy chybí. Obsah buněk je pigmentován. Přezky jsou hojné.

zralé výtrusy H2O

Výskyt

Roste spíše vzácně, od července do listopadu, obvykle ve skupinách nebo i srostlicích v teplých listnatých lesích především pod duby, buky a habry, upřednostňuje zásadité půdy.

Varování

Závojenka olovová (Entoloma sinuatum) je prudce jedovatá houba. Za 2–4 hodiny po jídle způsobuje silné zvracení a průjmy, které trvají i několik dní. Průběh otravy vede k vysílení postiženého a ve vzácných případech může otrava skončit i smrtí.

Možná záměna

Závojenka olovová (Entoloma sinuatum) je velká, masitá a hezky vypadající houba lákající ke sběru. Nezkušený houbař ji může zaměnit za celou řadu více či méně podobných druhů hub s bělavým kloboukem.

Čirůvka májovka (Calocybe gambosa) roste na jaře obvykle mimo les v sadech nebo parcích, má velmi husté, bělavé, nikdy růžovějící lupeny. Růžovějící lupeny nikdy nemají ani obdobně zbavené čirůvky rodu Lepista, například jedlá čirůvka zamlžená (Lepista panaeolus).

Na podzim hojná strmělka mlženka (Clitocybe nebularis) má lupeny sbíhavé na třeň a také nikdy narůžovělé.

Na jaře a pod růžovitými dřevinami roste několik druhů jedlých závojenek – závojenka podtrnka (Entoloma clypeatum), závojenka náspová (Entoloma sepium) nebo závojenka Saundersova (Entoloma saundersii). Pro zaměnitelnost se závojenkou olovovou (Entoloma sinuatum) nezkušeným houbařům tyto druhy sbírat rozhodně nedoporučujeme.

V listnatých lesích roste kromě závojenky olovové od jara do pozdního podzimu řada dalších podobných závojenek, z nichž některé jsou také jedovaté.

foto Karel Tejkal foto Karel Tejkal foto Karel Tejkal

Autorství textů: Karel Tejkal, Radim Dvořák
Autorství obrázků: Karel Tejkal

Literatura

Špinar P. (2020): Vzácné houby Táborska. Nakladatelství OSSIS, Tábor.
Hagara L. (2014): Ottova encyklopedie hub, Ottovo nakladatelství, Praha
Entoloma sinuatum – závojenka olovová
Holec J., Bielich A., Beran M. (2012): Přehled hub střední Evropy. Academia, Praha
Entoloma sinuatum – závojenka olovová
Antonín V. (2006): Encyklopedie hub a lišejníků. Academia, Praha
Entoloma sinuatum – závojenka olovová
Hagara L., Antonín V., Baier J. (2005): Houby. Aventinum, Praha
Ladislav Hagara (1993): Atlas hub. Neografia, Martin
Noordeloos M. E. (1992): Entoloma s.l., Fungi Europaei 5, Italia
Bas C., Kuyper T. W., Noordeloos M. E., Vellinga E. C. (1988). Flora Agaricina Neerlandica -- Critical monographs on the families of agarics and boleti occuring in the Netherlands. Volume 1. Entolomataceae. A. A. Balkema: Rotterdam, Netherlands