pavučinec večerní
Cortinarius vespertinus (Fr.) Fr. 1838
Říše: houby (Fungi)
Kmen: stopkovýtrusné (Basidiomycota)
Třída: rouškaté (Agaricomycetes)
Řád: pečárkotvaré (Agaricales)
Čeleď: pavučincovité (Cortinariaceae)
Synonyma
Cortinarius intentus Fr. 1838
Cortinarius variipes Rob. Henry 1977
Thaxterogaster vespertinus (Fr.) Niskanen & Liimat 2022
Stručný popis
Klobouk je široký 30–100 mm, zprvu polokulovitý s dlouho podehnutým okrajem, později ploše sklenutý, v mládí slabě lepkavý, brzy suchý, nehygrovánní, žlutookrový až žlutooranžový, posetý drobnými červenohnědými skvrnami, v dospělosti rezavě hnědý.
Lupeny jsou středně husté, žlutavé, našedlé, vzácně s fialovými odstíny, v dospělosti hnědé.
Třeň je obvykle kyjovitý nebo vřetenovitý, 30–80 (100) x 8–20 mm, zprvu bělavý, později světle hnědý, při otlačení tmavší.
Dužnina je bělavá až světle okrová. Vůně je nevýrazná nebo mírně ovocná. Chuť je mírná.
Makrochemické reakce: KOH – podle Soop (1989) negativní, podle Ludwig (2017) červenohnědá.
Výtrusy jsou oválné až téměř kulovité, 6–7,5 x 4–6 µm, hustě bradavčité.
Výskyt
Roste v létě a na podzim, dosti vzácně pod smrky, méně často pod borovicemi a buky.
Možná záměna
Je řazen k podrodu Phlegmacium (podle Soop (1989) k podrodu Myxacium), přestože při zběžném pohledu připomíná spíše podrod Telamonium, zejména kvůli svému zbarvení a stavbě plodnice.
Charakteristickými znaky jsou téměř suchý žlutookrový klobouk, často vřetenovitý třeň a růst pod smrky.
Pavučinec tlustomasý (Cortinarius crassus) má větší výtrusy (9–10 x 5–6 µm).
Značně proměnlivý pavučinec mnohotvárný (Cortinarius multiformis) má v mládí lupeny spíše bělavé nebo našedlé a větší výtrusy (7,5–9,5 x 5–6 µm).
Pavučinec trsovitý (Cortinarius renidens) řadíme k podrodu Telamonia, vytváří menší plodnice, má hygrofánní pokožku klobouku a téměř válcovitý třeň.
Kuchyňské využití
Je pravděpodobně nejedlý.
Poznámky k systematice
České jméno pavučinec pozdní navrženo pro Myko atlas (nahuby.sk – pavučinovec neskorý).